Zobrazení zdroje stránky Diskuse:Rada pro rozhlasové a televisní vysílání

''Naopak volnost, s jakou se o uvedeném jednání v pořadu mluví, může v dětském posluchači zanechat dojem, že promiskuita a nevěra je zcela častý, rozšířený a přirozený jev.'' Strašné! Copak není? To má snad televise vysílat o skutečnosti, jaká být má, a nikoli jaká je, přesně jako bylo jejím úkolem do r. 1989!? --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 21:24, 18. 5. 2007 (CEST)

: Ano. Rovněž mne to zarazilo. —[[Uživatel:Guy Peters|Guy Peters]] 15:22, 21. 5. 2007 (CEST)

:: Jak jsem teď v rychlosti ty rozsudky prolétl, zdá se mi jasné, že jim jde o prvek morálního hodnocení. Pravda, "Rada nepovažuje za nutnou osvetu informovat detského posluchace o tom, že v živote dospelých dochází relativne casto a bežne k neverám, sexuálním stykum bez citového vztahu, promiskuite a jiným podobným jevum, nehlede na to, že dané jevy není možno považovat za prirozené." (pardon za chybějící diakritiku při kopírování z PDF) je docela strašidelné - a formulace "U nezralých mladých lidí muže dojít k nabytí dojmu, že" mě taky vyděsila, i když z jiného důvodu.

:: Doplnil jsem (rekapitulace) vyjádření RRTV v míře, která se mi zdá pro účel článku přemrštěná, ale Guy Peters zřejmě pokládal přesnou formulaci odůvodnění za zásadně významnou. Pokud si ujasníme, oč nám jde, asi by to šlo vytěsnit do poznámky pod čarou. --[[Uživatel:Malýčtenář|Malýčtenář]] 17:09, 9. 9. 2008 (UTC)

: Šlo mi o rozpor mezi tvrzením NSS: "přirozený, žádoucí nebo rozšířený" jev a RRTV: "častý, rozšířený a přirozený" jev. —[[Uživatel:Guy Peters|Guy Peters]] 20:12, 9. 9. 2008 (UTC)

:: To jsem pochopil, jen se mi nezdálo jisté, že to RRTV opravdu tvrdila přesně takhle, a ani zásadně podstatné. --[[Uživatel:Malýčtenář|Malýčtenář]] 20:38, 9. 9. 2008 (UTC)

: Je to přeci citát z rekapitulace: "Stěžovatelka v soudním i správním řízení označila argumentaci žalobkyně za účelovou a nedostatečnou. Podle jejího názoru může dětský posluchač vnímat pořad a jeho téma, včetně zmíněných výpovědí posluchačů, jako něco přitažlivého, vzrušujícího, případně zakázaného. U dětí a mladistvých posluchačů nelze předpokládat takový stupeň intelektuální a morální vyspělosti, který jim umožňuje rozlišovat nadsázku a ironii, abstrahovat z jevů popisovaných v pořadu a vyvodit z nich závěry tvrzené žalobkyní. Nelze se tedy spoléhat na to, že komentáře moderátorky, přizvaných známých osobností a odborníků bude skupina dětí a mladistvých posluchačů vnímat jako odsuzující a ironizující. Naopak volnost, s jakou se o uvedeném jednání v pořadu mluví, může v dětském posluchači zanechat dojem, že promiskuita a nevěra je zcela častý, rozšířený a přirozený jev. Stěžovatelka nepovažuje za vhodné, aby v rámci osvěty mezi dětmi a mladistvými v rádiu s celoplošným pokrytím byly prezentovány výše uvedené názory a nadto poukazuje na skutečnost, že z některých pasáží komentářů moderátorky nelze ironizující a jasně odsuzující povahu komentáře vůbec vyvodit. Stěžovatelka dospěla k názoru, že rádio je obecně pokládáno za jednu z platforem, ve kterém jsou společnosti, a tedy i dětským a mladistvým posluchačům, předkládány prototypy společenských paradigmat, vzorů chování, morálky a etických principů v širším pojetí, a může být proto spatřována příčinná souvislost mezi uvedením předmětného pořadu a možným ohrožením fyzického, psychického nebo mravního vývoje dětí. Dále rozhodla, že dokazování znaleckými posudky dle návrhu žalobkyně nebude provádět, neboť může sama zjistit skutečný stav věci a posoudit možný negativní účinek odvysílání předmětného pořadu na děti a mladistvé. Uvedla, že provedení důkazu znaleckým posudkem by nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie a uložila provozovateli pokutu ve výši 100 000 Kč. Při jejím ukládání přihlédla k povaze vysílaného programu, k postavení žalobkyně jako provozovatelky rozhlasového vysílání s vysokým procentem pokrytí obyvatelstva a ke skutečnosti, že žalobkyni již v minulosti bylo v této věci vydáno upozornění na porušení citovaného ustanovení zákona a že jí již jednou za obdobný správní delikt byla uložena peněžitá sankce. Stěžovatelka stanovila pokutu při dolní hranici zákonného rozpětí [podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona o vysílání lze za jeho porušení uložit pokutu v rozmezí od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč]." Mně to podstatné přijde. —[[Uživatel:Guy Peters|Guy Peters]] 06:43, 10. 9. 2008 (UTC)