Domitius Ulpianus

Přejít na: navigace, hledání

Domitius Ulpianus [kolem 170 Tyros (Τύρος) – 228 Řím, zavražděn] byl nejvýznamnější římský právní vědec.

Hlavní období jeho vědecké tvorby se datuje mezi roky 211 a 222. Poprvé se stal veřejně známým jako assessor v týmu vynikajícího právníka Papiniana a člen konsilia Septimia Severa. Za nezletilosti Alexandra Severa, jehož byl poručníkem a učitelem, byl praefektem praetoriánů a magister libellorum. Heliogabalus ho vyhnal z Říma, ale po nástupu Alexandra (222) byl znovu dosazen do funkce a stal se císařovým hlavním poradcem a praefectus praetorio. Zmenšení výsad praetoriánské gardy, které jí udělil Heliogabalus, vyvolalo odpor a Domitius Ulpianus o vlásek unikl praetoriánské pomstě. Roku 228 byl zavražděn v císařském paláci při bitce mezi vojáky a davem.

Dílo

Ulpianovi dílo mělo zásadní vliv na celé období pozdního císařství, výrazně ovlivnilo i Corpus iuris civilis; Digesta jsou podle střízlivých odhadů z jedné třetiny vytvořena podle jeho děl.

  • Ad Edictum, 83 knih popisu praetorského práva
  • Ad Sabinum, 51 knih kommentáře o soukromém právu

Nejznámější citáty

  • Ius est ars boni et aequi. (D 1.1.1 pr.)
  • Ius publicum est quod ad statum rei publicae spectat, privatum autem quod ad singulorum utilitatem. (D 1.4.4.2)
  • Iustitia est constans et perpetua voluntas ius suum cuique tribuens. (D 1.1.10 pr.)
  • Princeps legibus solutus est. (D 1.3.31)
  • Quod principi placuit, legis habet vigorem. (D 1.4.1 pr.)
  • Volenti non fit iniuria. Původně: nulla iniuria est, quae in volentem fiat (D 47.10.1.5)

Vizte též

Wiki-icon.pngTento článek je založen na materiálu získaném podle licence GFDL z české verse původní wikipedie.
Jeho autorem je Palica.