Zobrazení zdroje stránky Diskuse s uživatelem:Danielbarton

<div style="padding: 5px; background: #f9f9f9; border: 1px solid #39f;">[[Image:Tournesol.jpg|43px]]Rádi bychom Vás přivítali na [[Iuridictum:Iuridictum|Iuridictu]].

Začali jste dobře a jste na nejlepší cestě přispívat vlastními články. Pokud jste tak ještě neučinili, doporučujeme Vám nejdříve si přečíst [http://iuridictum.pecina.cz/iuridictum/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AAllpages&namespace=4 některé stránky], které Vám přiblíží provoz a zvyky na Iuridictu.

Několik dobrých rad:
* K podpisu na diskussních stránkách stačí napsat 4 vlnovky <nowiki>~~</nowiki>~~ (nebo je vložit pomocí druhé ikony zprava v liště nad editačním oknem). Naopak články se nepodepisují.
* Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se tu uvidíme často.
</div>
--[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 17:04, 17. 1. 2008 (CET)

== Promlčení pohledávek z běžných účtů ==
Z čeho soudíte, že se tyto pohledávky promlčují ve čtyřleté promlčecí době? Viz § 100 odst. 3 ObčZ. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 17:04, 17. 1. 2008 (CET)

:Dle Knappová, Švestka a kol., Občanské právo hmotné I z kontextu § 100 odst. 3 vyplývá, že ObčZ tu měl na mysli běžné a vkladové účty u peněžních ústavů. Mezitím ovšem vyšel ObchZ, který specificky upravil bankovní běžné účty a vkladové účty s tím, že je považuje za absolutní obchody. Jako zákon pozdější a speciální tak derogoval ustanovení § 100 odst. 3 v této otázce. Vklady na běžných účtech se dnes promlčují podle § 396 ObchZ (čtyři roky ode dne zániku těchto účtů). 
:Strany (s výjimkou banky) si ovšem mohou smluvit nebankovní běžný účet (kontokorent) mezi sebou nepojmenovanou smlouvou. Na takto vzniklé pohledávky se však neztahuje ani § 100 odst. 3 ObčZ, ani § 708 n. ObchZ, takže se promlčují podle obecných ustanovení o promlčení.
:Nedíval jsem na tuto otázku do komentářů - mrknu se jak se dostanu do knihovny a vzpomenu si na to. Každopádně když se u promlčení uvádí úprava běžných účtů podle občana, většina lidí si to spojí s běžnými účty, které mají v bankách, a na které se vždycky vztahuje obchod - takže mi to přijde trošku zavádějící...
:--[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 18:17, 17. 1. 2008 (CET)

Tato dedukce mi připadá být trochu na vodě: uplatnění pravidla ''lex posterior derogat priori'' by vyžadovalo existenci kolise, a tady žádná není: obě úpravy, ObčZ i ObchZ, obstojí vedle sebe. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 20:30, 17. 1. 2008 (CET)

Jestli stojí obě úpravy vedle sebe, jaké vztahy (běžné účty) pak § 100 odst. 3 upravuje? --[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 21:09, 17. 1. 2008 (CET)