Zobrazení zdroje stránky Jaroslav Krejčí

'''Jaroslav Krejčí''' (27. června 1892 Křemenec na Moravě – 18. května 1956 Praha) československý [[právník]] a politik, předseda [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] vlády.

V letech 1918-20 působil na zemské politické správě v [[Brno|Brně]], později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od 1921 byl činný jako tajemník [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezídia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnické fakultě Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]] soukromým [[docent]]em pro obor ústavní právo, o dva roky později byl jmenován mimořádným [[profesor]]em. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým [[ústavní právo|konstitucionalistům]]. K jeho nejvýznamnějším právnickým [[monografie|monografiím]] patří ''Moc nařizovací a její meze'' (1923), ''Základní práva občanská a rovnost před zákonem'' (1929), ''Principy soudcovského zkoumání zákonů v právu československém'' (1932) a právně teoretická studie ''Právní jevy v čase'' (1937).

V období 1. 12. 1938 až 15. 3. 1939 byl ministrem spravedlnosti ve vládě [[Rudolf Beran|Rudolfa Berana]] a současně předsedou [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Po celé období okupace 16. 3. 1939 až 5. 5. 1945 působil jako ministr spravedlnosti [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] vlády a předseda Ústavního soudu. Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství, jako místopředseda vlády, a v letech 1942 až 1945 jako [[předseda vlády]]. Patřil k přátelům [[prezident]]a [[Emil Hácha|Emila Háchy]], který Krejčího ve své politické závěti z roku 1943 doporučil za svého nástupce v úřadu státního prezidenta [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Po osvobození Československa byl Jaroslav Krejčí zatčen. [[Národní soud]] v Praze jej uznal vinným za zločiny proti státu a odsoudil jej mimo jiné k trestu odnětí svobody v trvání 25 let. 

Jaroslav Krejčí strávil zbytek života ve vězení, zemřel ve věznici Praha-Pankrác. Urna s popelem byla nejprve u jeho manželky a po její smrti 9. 4. 1976 byl jeho popel spolu s jejím rozptýlen na Vinohradském hřbitově v Praze. Krejčí se oženil 1915 s Zdenkou Dudovou a měli spolu jednoho syna Jaroslava (nar. 1916), který se jako sociální demokrat účastnil protinacistického odboje s vědomím otce.

== Externí odkazy ==
* [http://zivotopisyonline.cz/protektoratni-vlada-1942-1945-clenove.php Členové Krejčího vlády, 19. 1. 1942 – 19. 1. 1945]

==Zdroje==
*[[Zdeněk Koudelka]]: Život a dílo Jaroslava Krejčího, Právnické sešity č. 67, [[Masarykova univerzita|MU]] Brno 1993, s bibliografií.
*[[Zdeněk Koudelka]]: Život a dílo Jaroslava Krejčího, [[Státní zastupitelství (časopis)|Státní zastupitelství]] 7-8/2008, s. 57-63.

{{Wikipedie|Jaroslav_Krejčí|Xtina aj}}

[[Kategorie:Právníci|Krejčí, Jaroslav]]
[[Kategorie:Ústavní soudci|Krejčí, Jaroslav]]