Zobrazení zdroje stránky Poměrný volební systém

'''Poměrný''' ('''proporční''') '''volební systém''' je způsob volby zástupců do zastupitelských orgánů. Při použití tohoto systému, při volbách do [[zastupitelský orgán|zastupitelských orgánů]], kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů. Součástí systému je myšlenka ''volebních obvodů'' i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).

Poměrný volební systém může být vybaven [[uzavírací klauzule|uzavírací klauzulí]] stanovující, že subjekty, které ve volbách získají menší procentní podíl hlasů než je stanoveno (např. 5&nbsp;%), jsou v zastupitelském orgánu nezastoupeny.

V České republice se poměrný volební systém používá při volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], a krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá [[D'Hondtova metoda]], která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. Razantní [[změna volebního systému 2000|změna volebního systému]] do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] byla schválena v roce 2000. Hlavními prvky bylo zvýšení počtu volebních obvodů na 35 a zavedení volebního dělitele [[Zdeněk Koudelka|Koudelka]]. Tuto změnu však následně zrušil Ústavní soud.

==Výhody a nevýhody==
Výhodou je, že díky zastoupení více politických stran v orgánu kopíruje rozložení zájmů ve společnosti.

Nevýhodou tohoto volebního systému je fakt, že do zastupitelského orgánu se typicky dostane větší počet stran, což může vést k problémům při schvalování zákonů, při vládnutí a k politické nestabilitě. Za této situace se například může stát, že jediný poslanec nebo úzká skupina lidí, kteří tvoří jazýček na vahách, získávají mnohem větší politickou moc, než by jim příslušela v poměru k obdrženým hlasům. Tato situace však může nastat, a v českém parlamentě již nastala, bez jakékoliv souvislosti s volebním systémem (poslanec jedné strany přeběhne ke druhé).

Tato nevýhoda se projevuje pouze v systémech, které mají stejné mechanismy vládnutí jako Česká republika. Existují však systémy, které neznají ani žádnou procentuální hranici pro vstup do zastupitelstev a ve kterých například ani 15 politických stran v parlamentě není překážkou úspěšného fungování vlády. Jednotlivý poslanec totiž nemá na toto fungování žádný vliv.

== Související články ==
* [[Volební systém]]
* [[Většinový volební systém]]
* [[Změna volebního systému 2000]]

==Zdroje==
*[[Zdeněk Koudelka]]: Změna volebního systému, [[Politologický časopis]] 1/2000, s. 90-95, ISSN 1211-3247

{{Wikipedie|Poměrný_volební_systém|Pastorius}}