Zobrazení zdroje stránky Veřejný pořádek

'''Veřejný pořádek''' (angl. ''public order'', fr. ''ordre public'', něm. ''öffentliche Ordnung'') patří mezi tzv. [[neurčitý pojem|neurčité pojmy]] [[správní právo|správního práva]]. Ačkoli není v žádném [[právní předpis|právním předpisu]] definován, operuje s ním celá řada [[právní norma|právních norem]].

Obvykle je jím míněn ideální stav společnosti, který se vyznačuje řádem, bezpečností a klidem – takovou definici však v právní normě použít nelze, protože jde fakticky o definici kruhem.

K ochraně veřejného pořádku jsou příslušné v prvé řadě [[policie]], [[Policie České republiky|státní]] i [[obecní policie|obecní]], a orgány [[obec|obcí]].

== Pojem veřejného pořádku v českém právním řádu ==
Vedle [[zákon]]a o Policii České republiky a o obecní policii se pojem veřejného pořádku vyskytuje zejména v těchto dalších právních předpisech a normách:
# v [[obecní zřízení|obecním řízení]] se stanoví, že obec může upravit záležitosti veřejného pořádku [[obecně závazná vyhláška|obecně závaznou vyhláškou]] (viz dále)
# zákon o [[přestupek|přestupcích]] obsahuje [[marginální rubrika|marginální rubriku]] "Přestupky proti veřejnému pořádku"; žádný konkrétní přestupek (s nevýznamnou výjimkou drážního přestupku) však pomocí tohoto pojmu definován není
# zájem na ochraně veřejného pořádku je jedním z důvodů, umožňujících vyloučit veřejnost z jednání [[soud]]u
# s ohledem na ochranu veřejného pořádku lze v nezbytných případech omezit svobodu náboženského vyznání, svobodu pohybu, svobodu shromažďování a svobodu spolčování, včetně práva na sdružování v [[odbory|odborech]]; tato ustanovení, obsažená v [[Listina základních práv a svobod|Listině základních práv a svobod]], však zdůrazňují, že musí jít o opatření subsidiární, v demokratické společnosti nezbytné
# [[cizinecký zákon]] umožňuje z důvodu ohrožení veřejného pořádku nevpustit [[cizinec|cizince]] na [[území]] České republiky nebo jej adminstrativně [[vyhoštění|vyhostit]] (viz dále)
# nelze pořádat [[veřejná sbírka|veřejnou sbírku]] k účelu, který je v rozporu s ochranou veřejného pořádku
# nemůže vzniknout a působit [[církev]] nebo [[náboženská společnost]], jejíž učení nebo činnost je v rozporu s ochranou veřejného pořádku
# [[obchodní zákoník]] stanoví, že soud prohlásí [[obchodní společnost]] za neplatnou, jestliže předmět jejího [[podnikání]] odporuje veřejnému pořádku
# v [[mezinárodní právo soukromé|mezinárodním právu soukromém]] se [[kautela]] veřejného pořádku uplatňuje na několika místech:
#* české orgány neposkytnou právní pomoc formou [[dožádání]], pokud se požadovaný úkon příčí domácímu veřejnému pořádku
#* v řízení se nepoužije právního předpisu cizího státu, pokud by se účinky tohoto použití příčily takovým zásadám společenského a státního zřízení České republiky a jejího právního řádu, na nichž je nutno bez výhrady trvat (příslušná marginální rubrika zní "Veřejný pořádek")
#* nebude [[uznání cizozemského rozhodnutí|uznáno]] ani [[výkon rozhodnutí|vykonáno]] cizozemské [[rozhodnutí]], jestliže by se jeho uznání příčilo domácímu veřejnému pořádku
# obdobně se neuzná a nevykoná cizozemský [[rozhodčí nález]], který odporuje veřejnému pořádku

Historicky významné je použití pojmu veřejného pořádku v ustanovení § 26 [[Všeobecný zákoník občanský|Všeobecného zákoníku občanského]], podle něhož jsou nepřípustné [[právnická osoba|právnické osoby]], které je "zřejmě příčí veřejnému pořádku".

== Výkladové obtíže ==
Neurčitost pojmu veřejný pořádek vede k celé řadě [[výklad]]ových problémů. Známé jsou např. potíže v otázce obecně závazných vyhlášek vydávaných [[obec|obcemi]]. Podle ustanovení § 10 písm. a) [[obecní zřízení|obecního zřízení]] může obec stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s [[dobré mravy|dobrými mravy]], ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých [[veřejné prostranství|veřejných prostranství]] v obci jsou takové činnosti zakázány. Tato [[právní norma]] je nepochopením maximy, že právo je minimem morálky, a proto jsou dobré mravy pouhý korrektiv, nikoliv paralelní právní systém, který by měl být právem vynucován.

Toto ustanovení bylo některými obcemi vyloženo [[extensivně]] a např. [[město]] Cheb vyhláškou č. 3/2003 zakázalo na veřejných prostranstvích ve městě ponechávat volně pobíhat [[zvíře|zvířata]], [[žebrota|žebrat]], prodávat, podávat nebo konsumovat [[alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]]. [[Ústavní soud]] tuto vyhlášku svým [[nález (soudu)|nález]]em [[spisová značka|sp. zn.]] Pl. ÚS 50/03 v příslušných částech zrušil, když dospěl k závěru, že tato úprava není ústavně konformní, neboť obec jí překročila [[zákon]]né zmocnění (viz článek [[Žebrota]]).

Další problémy vyvolává nejasnost pojmu veřejný pořádek v ustanovení § 9 odst. 1 písm. l) cizineckého zákona, které umožňuje odepřít [[cizinec|cizinci]] vstup na území České republiky, jestliže je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí. [[Policie]] toto ustanovení vykládá značně extensivně a na jeho základě v určitých obdobích (např. konání technoparty) odpírá vstup na území republiky velkému počtu osob, u nichž při osobní prohlídce zjistí, že u sebe mají materiály s politickým obsahem, tudíž má podezření, že by se v České republice zúčastnily [[občanské shromáždění|občanských shromáždění]].

Jestliže cizinec "úmyslně ohrozí veřejný pořádek" [§ 19 odst. 1 písm. a) cizineckého zákona], může jej policie administrativně vyhostit: v r. 2000 tak bylo vyhoštěno cca 1&nbsp;000 účastníků pražských demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu-Světové banky, avšak když jedna z vyhoštěných účastnic toto rozhodnutí napadla [[správní žaloba|správní žalobou]], [[soud]] jí dal za pravdu a [[rozhodnutí]] jako nezákonné zrušil, neboť pouhá účast na demonstraci nemůže být posuzována jako narušení veřejného pořádku.

Čas od času se lze setkat se zneužíváním ochrany veřejného pořádku v případech [[shromáždění občanů]], která obecní úřady zakazují z důvodu, že by jejich konání mohlo narušit veřejný pořádek: jak však vyplývá z ustanovení čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, takový výklad vybočuje daleko mimo ústavní rámec – každé občanské shromáždění představuje nutně narušení veřejného pořádku a zakázat je lze jen tehdy, kdyby to bylo opatření v demokratické společnosti zcela nezbytné pro ochranu [[ústavní řád|ústavním řádem]] chráněných hodnot.

[[Karel Eliáš]] v důvodové zprávě k § 1 [[NOZ]] napsal: „Veřejný pořádek se osnova nepokouší blíže definovat, neboť to v právní normě není možné, stejně jako není možné právní normou definovat [[dobré mravy]]. Orientačně lze vyjít z pojetí, že veřejný pořádek není kategorie vlastní jen právu veřejnému, nýbrž že se jedná o kategorii prostupující celé právo, a že se jedná o pravidla, na nichž leží právní základy společenského řádu zdejší společnosti.“ Veřejný pořádek je centrální pojem NOZ, neboť rozpor pouze s ním, nikoliv s běžnou kogentní normou, způsobuje [[neplatnost]] právního jednání.

== {{Interní odkazy}} ==
* [[obecně závazná vyhláška]]
* [[žebrota]]
* [[shromáždění občanů]]
* [[:en:public order crime|public order crime]] (anglicky)

== {{Externí odkazy}} ==
* [[:en:Public policy doctrine (conflict of laws)|public policy]] – pojem, který je rovněž překládán jako "veřejný pořádek" (§ 36 ZMPS) (anglicky)

[[Kategorie:Správní právo]]
[[Kategorie:Mezinárodní právo]]

[[fr:Ordre public]]