Zobrazení zdroje stránky Spravedlivý proces

Právo na '''spravedlivý''' (někdy též '''řádný''' nebo '''férový''') '''proces''' (angl. ''fair trial'', fr. ''procès équitable'') je jedním z důležitých [[základní práva|základních práv]].

Toto právo dopadá na všechna [[řízení]] před [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]], nikoli pouze na řízení před [[soud]]em, jak je někdy mylně dovozováno.

Obsahem práva na spravedlivý proces je široký [[katalog]] dílčích [[právo#Hmotné a procesní právo|procesních práv]], zahrnující mimo jiné:
* právo na projednání věci bez zbytečných [[průtahy|průtahů]] a v přiměřené lhůtě
* právo na zákonnou procesní úpravu (tj. vyloučení arbitrárních postupů [[správní úřad|správního úřadu]] nebo [[soud]]u)
* právo na veřejné projednání věci (vztahuje se pouze na řízení před soudem, a to jen v I. stupni) - vyloučení veřejnosti je možné jen v zákonem stanovených nezbytných případech; [[rozsudek]] však musí být vyhlášen veřejně vždy
* právo na nestrannost a nezávislost [[soud]]u nebo [[správní úřad|správního úřadu]]
* zásadu [[rovnost stran|rovnosti stran]]
* právo na [[zákonný soudce|zákonného soudce]]
* právo vyjádřit se ke všem prováděným [[důkaz]]ům

V [[trestní řízení|trestním řízení]] má [[obviněný]] navíc tato další práva:
* právo být seznámen s [[obvinění]]m v jazyce, který ovládá
* právo na [[obhajoba|obhajobu]], včetně práva obhajovat se osobně
* zásada [[presumpce neviny]]
* právo odepřít [[výslech|výpověď]]
* právo na bezplatnou pomoc [[tlumočník]]a
* zásada ''[[nullum crimen sine lege]]''
* právo na [[odvolání]]

Právo na spravedlivý proces je zakotveno v čl. 36 a násl. [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] a v čl. 6 a 7 [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]]. Námitka jeho porušení je zřejmě vůbec nejčastější agendou jak [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], tak [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]] (ESLP) ve [[:cs:Štrasburk|Štrasburk]]u.

== Situace v České republice ==
[[Česká republika]] patří k zemím, kde jsou porušování práva na spravedlivý proces předmětem časté kritiky, domácí i mezinárodní. Ústavní soud a ESLP každoročně konstatují porušení tohoto práva u několika stovek stěžovatelů.

Nejčastější případy porušování práva na spravedlivý proces českými soudy:
* '''Průtahy v řízení.''' Podle ustálené [[judikatura|judikatury]] ESLP by nemělo projednání určité věci soudem - s výjimkou věcí mimořádně komplikovaných - trvat víc než tři roky. Tato lhůta je v ČR běžně překračována, často i víc než pětinásobně. V případě [[trestní řízení|trestních řízení]], která trvají více než deset let, je otázkou, zda je takovému [[obviněný|obviněnému]] vůbec přípustné ještě uložit [[trest]].
* '''Ustanovování formálních, nečinných opatrovníků.''' Běžná praxe soudů, které [[žalovaný|žalovanému]], jehož [[bydliště]] neznají, ustanoví opatrovníka z řad zaměstanců soudu, např. [[justiční čekatel|justičního čekatele]], jenž pak v řízení za žalovaného - zpravidla zcela formálně - vykonává jeho procesní práva, byla [[nález]]em Ústavního soudu označena za porušení práva na spravedlivý proces, neboť takový formální opatrovník není osobou, která by byla vůči soudu nestranná.
* '''Porušování práva na obhajobu.''' [[Obhájce]] v [[trestní řízení|trestním řízení]], zejména byl-li soudem ustanoven jako obhájce ''[[ex offo]]'', mnohdy neplní svou funkci a protože soudy nedávají obžalovanému, který má obhájce, možnost uplatnit svá procesní práva, dochází k porušování práva na spravedlivý proces.
* '''Nedostatky v trestním řízení s cizinci.''' Každý má právo být seznámen s [[obvinění]]m v jazyce, který ovládá. Pokud [[orgány činné v trestním řízení]] sdělují obvinění písemným [[usnesení]]m, nezasílají [[obviněný|obviněnému]] jeho překlad. Extrémním příkladem porušení práva na spravedlivý proces jsou případy, kdy byl cizinec pobývající mimo území odsouzen [[trestní příkaz|trestním příkazem]]. Protože si tito cizinci nebývají schopni zajistit dostatečně rychle překlad dokumentu do své mateřštíny, zmeškají osmidenní lhůtu pro podání [[odpor]]u a trestní příkaz se stává [[rozhodnutí#Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí|pravomocným]].
* '''Nahodilé obsazování soudních [[senát]]ů.''' Předmětem několika zrušovacích [[nález]]ů Ústavního soudu je praxe [[krajský soud|Městského soudu v Praze]], který své odvolací senáty obsazuje ''ad hoc'' na základě nejasných a neustálených kritérií, takže je tím porušováno právo [[strana|účastníků]] na zákonného soudce. Často není dokonce jasné, který senát bude určité [[odvolání]] nebo [[stížnost]] projednávat.