Zobrazení zdroje stránky Rozhodnutí

'''Rozhodnutí''' je individuální [[právní akt]].

== Druhy rozhodnutí ==
Základní dělení rozhodnutí, resp. přesněji jejich [[výrok]]ů, je na rozhodnutí (výroky) konstitutivní a deklaratorní:
# '''Konstitutivní rozhodnutí''' zakládá (konstituuje) [[hmotné právo|hmotná subjektivní práva]] a/nebo ukládá [[hmotné právo|hmotné právní povinnosti]], které tu předtím nebyly. Příkladem je [[rozsudek]] o [[rozvod]]u [[manželství]], [[usnesení]] o zápisu [[družstvo|družstva]] do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] nebo rozhodnutí o vydání [[stavební povolení|stavebního povolení]]. Konstitutivní povahu mají i rozhodnutí ve [[výkon rozhodnutí|vykonávacím řízení]].
# '''Deklaratorní rozhodnutí''' pouze potvrzuje (deklaruje) již existující hmotná práva a povinnosti. Nově jím vznikají toliko práva a povinnosti [[procesní právo|procesní povahy]], zejména právo navrhnout [[výkon rozhodnutí]] v případě, že (hmotněprávní) povinnost nebude splněna dobrovolně. Příkladem je [[rozsudek]] nařizující žalovanému splnění povinnosti (např. zaplacení [[dluh]]u) nebo rozsudek o [[určovací žaloba|určovací žalobě]]. Deklaratorním rozhodnutím se svou povahou blíží [[osvědčení]], která však &ndash; sporně &ndash; český [[právní řád]] za rozhodnutí nepovažuje.

Některá rozhodnutí však nelze zařadit ani do jedné z těchto kategorií, neboť hmotná práva ani nekonstituují, ani nedeklarují &ndash; např. [[rozsudek]], jímž se zamítá [[žaloba]] s tím, že [[strana (sporu)|účastníci]] [[řízení]] nemají právo na náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]], zasahuje pouze do sféry [[procesní právo|procesních práv]] [[žalobce]], neboť vytváří překážku [[res iudicata|rei iudicatae]]. Jiná rozhodnutí (např. o [[zastavení řízení]] pro nezaplacení [[soudní poplatek|soudního poplatku]]) nemají ani tento účinek.

== Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí ==
'''Právní moc''' a '''vykonatelnost''' jsou termíny užívané v [[procesní právo|procesním právu]] pro různé modality platnosti a účinnosti [[rozhodnutí]] (individuálního [[právní akt|právního aktu]]) vydaného [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]]. 

Termín "právní moc" vznikl doslovným překladem německého ''Rechtskraft'' a neodpovídá svému denotátu zcela přesně. Ještě méně výstižný je hovorový usus "být v právní moci" (ve skutečnosti nemá pravomocné rozhodnutí "právní moc", ale je samo právem, má "moc práva"). Obsah pojmu ''pravomocný'' mnohem lépe postihuje anglické adjektivum ''final''.

== Fáse existence rozhodnutí ==
Podobně jako [[smlouva|smlouvy]] mají i rozhodnutí orgánu veřejné moci (dále jen "rozhodnutí") určitý životní cyklus, v němž hrají právní moc a vykonatelnost roli do jisté míry obdobou [[platnost]]i a [[účinnost]]i smlouvy.

V nejběžnějších případech je tento cyklus tvořen následujícími fásemi (možné odchylky budou popsány dále):
# '''Vydání rozhodnutí.''' Orgán veřejné moci rozhodnutí (dále jen "orgán") buď ústně vyhlásí (typický způsob pro [[soud]]y) nebo je předepsaným způsobem sepíše (zaznamená na vhodný substrát) a vytvoří rozhodnutí v [[listina|listinné]] podobě, tzv. písemné vyhotovení ([[správní úřad]]y). Od této chvíle je orgán rozhodnutím vázán. Vůči ostatnímu světu &ndash; a to ani vůči jiným orgánům veřejné moci &ndash; však takové rozhodnutí zatím žádné účinky nemá.
#'''Oznámení rozhodnutí.''' Rozhodnutí se doručuje všem osobám, které mají na písemné vyhotovení právo, tj. všem, do jejichž právní sféry rozhodnutí přímo zasahuje tím, že jim zakládá [[právo#objektivní a subjektivní právo|subjektivní práva]] nebo ukládá povinnosti ([[recipient]]i rozhodnutí). Někdy se rozhodnutí oznamuje i dalším osobám, jejichž práva a povinnosti sice přímo neovlivňuje, ale které mají [[právní zájem]] na tom, aby s ním byly seznámeny.
#'''Právní moc.''' Není-li proti rozhodnutí možno podat [[odvolání]], [[rozklad]] ani [[stížnost]] (řádný [[opravný prostředek]]) nebo nikdo z oprávněných osob této možnosti nevyužije (případně se jí vzdal), stává se rozhodnutí platným &ndash; pravomocným (konečným). Tento okamžik je důležitý z hlediska další existence rozhodnutí, žádné bezprostřední právní účinky však právní moc rozhodnutí nemá (s výjimkou, že právní mocí se překážka [[litispendence]] mění na překážku [[res iudicata|rei iudicatae]]). Význam právní moci spočívá v tom, že se od ní odvíjejí další právní účinky rozhodnutí &ndash; jeho vykonatelnost.
#'''Vykonatelnost.''' K účinnosti &ndash; vykonatelnosti &ndash; rozhodnutí dochází postupně, podle toho, co jednotlivé [[výrok]]y rozhodnutí stanoví. V některých případech nastává vykonatelnost současně s právní mocí (např. rozhodnutí, jimiž se recipientovi zakazuje určitá činnosti), v jiných musí mezi právní mocí a vykonatelností uplynout výrokem stanovená lhůta (příkladem je [[pariční lhůta]] ve výroku, jímž soud neúspěšnému [[žalobce|žalobci]] nařizuje, aby do tří dnů od právní moci [[rozsudek|rozsudku]] zaplatil [[žalovaný|žalovanému]] stanovenou částku jako náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]]), případně je vykonatelnost stanovena přímo k určitému datu. Až vykonatelností se rozhodnutí stává účinným a v případě, že není splněno dobrovolně, může se stát [[exekuční titul|exekučním titulem]] ve [[vykonávací řízení|vykonávacím řízení]].
#'''Výkon.''' Vykonatelné rozhodnutí, které bylo plně vykonáno, ať dobrovolně nebo nuceně ve vykonávacím řízení, svůj životní cyklus končí. Formálně zůstává pravomocným a vykonatelným, avšak do právní sféry svých recipientů již nezasahuje, neboť vše, co jim uložilo, bylo splněno.

Z uvedeného cyklu existuje několik výjimek:
* Nemá-li řádný opravný prostředek [[odkladný účinek]] nebo orgán odkladný účinek vyloučí, stává se rozhodnutí vykonatelným oznámením (výjimečně už vydáním); vykonatelnost právní moc předchází. V případě, že řádný opravný prostředek uspěje, právní mocí rozhodnutí o něm napadené rozhodnutí vykonatelnosti opět pozbude.
* Vykonatelnost může být na žádost recipienta odložena, např. až do rozhodnutí soudu o mimořádném [[opravný prostředek|opravném prostředku]] nebo do rozhodnutí o [[ústavní stížnost]]i. V některých případech se takové žádosti vyhovuje vždy (např. u [[přestupek|přestupkových]] rozhodnutí, která byla napadena [[správní žaloba|správní žalobou]]), v jiných se rozhoduje podle konkrétních okolností případu; zpravidla se vykonatelnost odkládá tehdy, způsobil-li by výkon rozhodnutí recipientovi velmi závažnou, popř. nenahraditelnou újmu.
* V [[trestní řízení|trestním řízení]] se uplatňuje zásada, že právní moc a vykonatelnost [[rozsudek|rozsudku]] nebo [[usnesení]], proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek, nastává už vyhlášením. Protože soudy v některých případech v rozporu se zákonem své trestní rozsudky a usnesení doručují až mnoho měsíců po vyhlášení, ztěžuje se tím přístup [[obviněný]]ch k [[dovolání]], neboť v této době jsou obvinění již výrokem rozhodnutí &ndash; které dokonce ještě ani fysicky nemusejí mít &ndash; vázáni, avšak nemají možnost proti němu jakkoli brojit, protože uplatnění mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředků]] je vázáno na doručení písemného vyhotovení rozsudku nebo usnesení.

== Doložka právní moci a vykonatelnosti ==
Aby recipient mohl rozhodnutí, které mu svědčí, uplatnit v jiném řízení (např. navrhnout jeho nucený [[výkon]]) nebo u jiného orgánu veřejné moci, než který je vydal, nestačí, aby předložil jeho písemné vyhotovení se všemi náležitostmi, ale musí prokázat, že rozhodnutí je vykonatelné. To se zpravidla děje vyznačením tzv. doložky právní moci a vykonatelnosti přímo na [[stejnopis]] rozhodnutí.

Doložka mívá nejčastěji podobu otisku [[razítko|razítka]] s malým kulatým [[státní znak|státním znakem]] a se třemi kolonkami, do nichž se vepisuje a) datum právní moci, b) datum vykonatelnosti a c) datum vyznačení doložky (existují i omezené verse razítka, kde je uvedeno pouze datum právní moci nebo datum vykonatelnosti). Z povahy věci vyplývá, že právní moc a vykonatelnost jsou vždy '''relativní''', tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního [[recipient]]a výroku rozhodnutí a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Tento způsob vyznačování právní moci a vykonatelnosti je tudíž nedostatečný a může způsobovat komplikace např. za situace, že byl odvoláním napaden jen některý z výroků nebo jen některá jeho část (např. [[odvolání|odvolá-li]] se [[žalovaný]] v [[občanskoprávní řízení|civilním řízení]] proti [[rozsudek|rozsudku]], kterým mu bylo uloženo zaplatit 200.000,- Kč, do výše 50.000,- Kč, stává se příslušný výrok po uplynutí odvolací lhůty do výše 150.000,- Kč pravomocným; pokud odvolací soud vyhoví jen z jedné poloviny s tím, že věc vrátí soudu I. stupně, a ve zbytku odvolání zamítne, zvýší se oznámením odvolacího rozhodnutí rozsah právní moci na 175.000,- Kč).

Je-li na rozhodnutí vyznačena jediná doložka, znamená to, že jsou (plně) pravomocné a vykonatelné ''všechny'' výroky rozhodnutí, a to vůči ''všem'' recipientům; datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo vykonatelnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.

== Formální a materiální právní moc/vykonatelnost ==
Z hlediska nauky se u právní moci i vykonatelnosti rozlišuje formální a materiální složka.

'''Formální právní moc''' vyjadřuje, že pravomocné rozhodnutí je konečné, nezměnitelné a (vyjma případu uplatnění mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředků]]) proti němu nelze nijak brojit. '''Materiální právní moc''' znamená, že rozhodnutí je pro všechny osoby i orgány veřejné moci závazné a je spojeno s těmi právními účinky, které jsou mu [[zákon]]em přiznány &ndash; stalo se právem, individuálním [[právní akt|právním aktem]]. Výrazem materiální právní moci je i to, že novému projednání jednou rozhodnuté věci brání překážka [[res iudicata|rei iudicatae]].

'''Formální vykonatelnost''' rozhodnutí souvisí s jeho právními účinky: jen vykonatelné rozhodnutí je způsobilé stát se předmětem (nuceného) výkonu a plní-li někdo na základě vykonatelného rozhodnutí, svědčí oběma stranám [[dobrá víra]], že se tak děje po právu. '''Materiální vykonatelnost''' rozhodnutí znamená, že rozhodnutí lze skutečně vykonat. Nelze např. vykonat rozhodnutí, přikazující někomu vydat věc, kterou už nemá nebo která byla zničena. Výkon takového rozhodnutí je nemožný a nikdo nemůže být postižen za to, že materiálně nevykonatelné rozhodnutí nesplní. Jiným případem je rozhodnutí, kterým se nařízuje provést takový [[záznam]] do [[katastr nemovitostí|katastru nemovitosti]], který není v souladu se zákonem (např. příslušná [[parcela]] neexistuje nebo jejím [[knihovní vlastník|knihovním vlastníkem]] není ten, o němž to rozhodnutí předpokládá, ale [[třetí osoba]], s níž se v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, nejednalo jako s [[účastník]]em).

Materiálně nevykonatelná rozhodnutí nemají žádné právní účinky a lze je &ndash; pokud to [[povinný]] v zájmu své [[právní jistota|právní jistoty]] navrhne &ndash; v některých případech odklidit pořadem práva v řízení o [[žaloba pro zmatečnost|žalobě pro zmatečnost]].

== Vadná doložka právní moci ==
Poměrně často dochází k situacím, kdy je na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci, ač rozhodnutí dosud není pravomocné &ndash; nejčastěji se to stává v případech, že některému z recipientů oprávněných podat řádný [[opravný prostředek]] bylo [[doručení|doručováno]] na [[adresa|adresu]], na níž již [[bydliště|nebydlel]], a [[pošta]] tuto skutečnost na vrácené zásilce opomněla vyznačit. [[Soud]] nebo [[správní úřad]] tudíž uplatnil vyvratitelnou [[právní domněnka|právní domněnku]], že se recipient na uvedené adrese zdržoval, a měl za to, že rozhodnutí bylo řádně doručeno na základě [[právní fikce]] náhradního doručení. Po marném uplynutí odvolací lhůty tedy soud/správní úřad vyznačil na rozhodnutí doložku právní moci, ačkoli rozhodnutí ve skutečnosti pravomocné není.

Při volbě vhodného procesního prostředku, jak takovou situaci z posice účastníka řízení řešit, je nutné si uvědomit, že doložka, jíž se na rozhodnutí vyznačuje právní moc a/nebo vykonatelnost, není sama rozhodnutím, ale pouhým [[osvědčení]]m [[právní skutečnost]]i: nelze ji tedy napadnout opravnými prostředky. Osoba dotčená vadnou doložkou musí buď &ndash; je-li to možné &ndash; požádat o její zrušení, nebo postupovat tak, jako by doložky nebylo, např. napadnout rozhodnutí, na němž je nesprávně vyznačena právní moc, řádným [[opravný prostředek|opravným prostředkem]]. Odvolací soud nebo správní orgán pak jako [[předběžná otázka|předběžnou otázku]] posoudí, byla-li doložka vyznačena v souladu se zákonem, a dospěje-li k závěru, že tomu tak není, zruší ji a [[opravný prostředek]] meritorně projedná.

== Účinnost rozhodnutí ==
Někteří autoři (např. [[Jiří Boguszak]]) rozlišují kromě právní moci a vykonatelnosti jako zvláštní kategorii '''účinnost''' rozhodnutí, kterou spojují s okamžikem, kdy rozhodnutí nabude právních účinků.

{{Viztéž}}
* [[osvědčení]]

[[Kategorie:Procesní právo]]