Zobrazení zdroje stránky Dělba moci

'''Dělba moci''' (angl. ''separation of powers'', fr. ''séparation de pouvoirs'', něm. ''Gewaltenteilung'') je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách Charlese Montesquieua (1689–1755), Johna Locka (1632–1704) a Jamese Madisona (1723–1801), podle níž mají být tři součásti [[státní moc]]i – [[legislativa|moc zákonodárná]], [[exekutiva|moc výkonná]] a [[justice|moc soudní]] – mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem [[brzdy a rovnováhy|brzd a rovnováh]].

Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o ''rozdělení'' moci, ale primárně o ''oddělení'' mocí; značně nepřesný je i překlad "[[brzdy a rovnováhy]]" (viz výklad u příslušného [[brzdy a rovnováhy|článku]]). Kromě zřejmě nevhodného názvu je i koncept samotný často nedobře chápán.

Původní Montesquieuova představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována monarchou a s volitelností [[soudce|soudců]], se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v USA. V českém kontextu je za dělbu moci nesprávně považován požadavek nezávislosti justice, jímž se však systém dělby moci nevyčerpává; ve westminsterském systému, kam patří i ČR, je exekutiva podřízena legislavě, a proto o dělbě moci nelze hovořit.

Princip, že v demokratickém [[právní stát|právním státě]] je třeba [[státní moc]] rozdělit mezi [[legislativa|legislativu]], [[exekutiva|exekutivu]] a [[justice|justici]] a tyto její složky musí být vybaveny takovými [[pravomoc]]emi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku ''sine qua non'' demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen
na [[parlamentarismus|parlamentarismu]] – parlamentním (westminsterském) systému, tzn. primátu [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]] i soudní.

Samotné oddělení složek moci však k dosažení demokracie nestačí: ta musí být založena na [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i diktatury; diktátoři tímto způsobem usilují o eliminaci risika, že se některá z nich postaví proti nim a diktaturu, resp. diktátora svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby diktátor mohl čelit pokusu o povstání (putschi) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době stalinismu.

Podobný princip však uplatňují i demokratické země ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a částečně – byť ne zcela oficiálně – se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje především ODS, je proto velmi nebezpečným [[precedens|precedentem]].

== {{Interní odkazy}} ==
* [[brzdy a rovnováhy]]
* [[parlamentarismus]]

== {{Externí odkazy}} ==
* Marek Loužek: [http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=703 Přichází soudní diktatura?]

[[Kategorie:Ústavní právo]]

[[ca:Separació de poders]]
[[da:Magtadskillelse]]
[[de:Gewaltenteilung]]
[[en:Separation of powers]]
[[eo:Disigo de povoj]]
[[es:Separación de poderes]]
[[fa:اصل تفکیک قوا]]
[[fr:Séparation des pouvoirs]]
[[ko:권력분립]]
[[id:Pemisahan kekuasaan]]
[[is:Þrískipting ríkisvaldsins]]
[[it:Separazione dei poteri]]
[[he:הפרדת רשויות]]
[[lt:Valdžių pasidalijimo principas]]
[[hu:Hatalmi ágak szétválasztása]]
[[ms:Pembahagian kuasa]]
[[nl:Scheiding der machten]]
[[ja:権力分立]]
[[no:Maktfordelingsprinsippet]]
[[nn:Maktfordelingsprinsippet]]
[[pl:Trójpodział władzy]]
[[pt:Teoria da separação dos poderes]]
[[ro:Separarea puterilor]]
[[ru:Разделение властей]]
[[simple:Separation of powers]]
[[sk:Deľba moci]]
[[fi:Vallan kolmijako -oppi]]
[[sv:Maktdelningsprincipen]]
[[vi:Tam quyền phân lập]]
[[tr:Kuvvetler ayırımı]]
[[yi:רעגירונגס מאכט אבטייל]]
[[zh:三权分立]]