Zobrazení zdroje stránky Kolaborant

'''Kolaborant''' (z lat. ''com-'' + ''laborare'' = spolupracovat; angl. ''collaborator'', fr. ''collaborateur'', něm. ''Kollaborateur'') je [[fysická osoba]], která spolupracuje s [[okupace (vojenská)|okupační]] mocí.

Zda kolaboraci samu o sobě považovat za [[trestný čin]], je sporné, neboť [[svrchovanost]] a územní integrita okupované země jsou okupací ''[[ipso facto]]'' narušeny natolik, že kolaboraci lze stěží podřadit pod [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] trestného činu [[vlastizrada|vlastizrady]] nebo [[rozvracení republiky]]. Navíc lze argumentovat, že za určitých okolností může být spolupráce s nepřítelem v [[národní zájem|národním zájmu]].

Někdy se kolaborace definuje [[extensivně]] jako spolupráce s každým vlastnímu národu nepřátelským režimem (např. v českém kontextu se hovoří o "kolaboraci s komunistickým režimem"), avšak toto široké pojetí vede ke složité otázce, zda může být kolaborací i prosté dodržování [[zákon]]ů vydaných [[státní moc]]í, jež může být v budoucnu potenciálně označena za [[legitimita|nelegitimní]]. Z hlediska [[juspositivismus|juspositivismu]] je proto třeba přiklonit se k [[výklad]]u, že takové jednání může být posuzováno pouze jako neethické, nikoli protiprávní. [[jusnaturalismus|Jusnaturalisté]] naopak požadují, aby [[občan]]é sami posoudili, je-li režim legitimní, a příkazy nehumánního režimu se neřídili, ačkoli se tím vystaví risiku [[represe]]. Tento spor je svými konotacemi mimoprávní a nelze ho z hlediska práva jednoznačně rozhodnout.

== Dějiny kolaborace v českých zemích ==

Názor, že by měli být potrestáni Češi a Slováci spolupracující s rakouským režimem, byl po r. 1918 v menšině a [[odplata]] se tak omezila na individuální, ojedinělé akty.

Po r. 1945 byla naopak tzv. [[velký retribuční dekret|velkým retribučním dekretem]] [[retroaktivita|retroaktivně]] zavedena řada nových trestných činů, zaměřených mj. na potrestání kolaborace. Kolaborantům měl být rovněž [[konfiskace|zabrán]] veškerý [[majetek]].

[[Dekret č. 12/1945 Sb.]] o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa definuje "zrádce a nepřátele československé republiky" v ustanovení § 3 takto:

<div class="qt"><center>§ 3</center>
(1) Za zrádce a nepřátele československé republiky jest považovati:

&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;a) osoby, které kolektivně nebo individuálně vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly jakýkoliv způsobem německé a maďarské okupanty,

&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;b) z právnických osob ty, jejichž správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.
</div>

Fakticky se však vypořádání s kolaboranty stalo součástí vyřizování osobních účtů a politické kampaně Komunistické strany Československa.

Po r. 1989 neexistovaly pro potrestání kolaborace s okupační mocí předpoklady ani formální ([[legislativa]]), ani materiální (vůle politické representace). Několik osob bylo postaveno před [[soud]], ale po vleklém procesu byl nakonec potrestán pouze Karel Hoffmann (*1924) šesti lety [[odnětí svobody]] za to, že v noci z 20. na 21. srpna 1968, v době zahájení vojenské okupace Československa, nařídil vypnout vysílače Československého rozhlasu.

Z [[vězení]] byl osmdesátiletý Hoffmann v r. 2004 po několika dnech ze zdravotních důvodů propuštěn.

== {{Interní odkazy}} ==
* [[retribuce]]
* [[Benešovy dekrety]]
* [[rozvracení republiky]]
* [[vlastizrada]]

== {{Externí odkazy}} ==
* Článek [http://www.blisty.cz/art/19250.html Karel Hoffmann: "Žádám spravedlnost!"] v Britských listech

[[Kategorie:Trestní právo]]