Zobrazení zdroje stránky Retroaktivita

'''Retroaktivita''' je zpětná účinnost (popř. zpětné působení) [[právní skutečnost]]i.

== Pravá retroaktivita právního předpisu ==
Nastává, když [[právní norma]] stanoví, že dřívější právní skutečnosti se posoudí podle pozdější právní normy. Protože se jedná se o výjimku z pravidla, že právní předpis působí vždy jen do budoucna (''pro futuro''), pokládá se za nevhodnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem [[legitimní očekávání|legitimního očekávání]] a [[právní jistota|právní jistoty]]. Na rozdíl od obecného mínění je zpětná účinnost poměrně běžným jevem.

[[Pravidlo]], že zákon nepůsobí zpětně (lat. ''lex retro non agit''), bylo  známé již v [[římské právo|římském právu]]. Znamená, že v určité době působí jen to [[právo|objektivní právo]], které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. [[Právní norma|Právní normy]], které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.

Retroaktivní působení zákona právní theorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem [[spravedlnost]]i, kdy by nemohli být usurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový právní řád, který jejich zločiny legalisoval.

== Nepravá retroaktivita ==
U některých [[právní jednání|právních jednání]], typicky ve smluvním právu, jde tento požadavek ještě dál a stanoví, že se na [[hmotné a procesní právo|hmotněprávní vztahy]] použije [[právo|objektivní právo]] platné v době jejich vzniku. To dává [[smluvník]]ům ([[kontrahent]]ům) jistotu, že ani budoucí změny zákonů neovlivní to, na čem se dohodli.

Toto pravidlo však neplatí bezvýjimečně: např. sjedná-li [[zaměstnavatel]] se [[zaměstnanec|zaměstnancem]] [[pracovní smlouva|pracovní smlouvu]] a v jejím průběhu poklesne sjednaná mzda pod vyhlášenou minimální mzdu, musí zaměstnavatel mzdu zvýšit. V těchto případech se hovoří o nepravé retroaktivitě – změna tu sice ovlivňuje právní vztahy vzniklé v minulosti, ale působí pouze do budoucna (''pro futuro'').

== Trestní právo ==
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v [[trestní právo|trestním právu]]. Zakázána je pravá zpětná účinnost k tíži [[pachatel]]e, neboť je popřením [[právní stát|právního státu]]. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestý podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až do [[právní moc|právní moci]] odsuzujícího [[rozsudek|rozsudku]]. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou [[amnestie|amnestované]] trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze [[derogace|derogovat]]). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění [[trestní zákon|trestního zákona]], které je pro [[obviněný|obviněného]] nejpříznivější.

== Smluvní retroaktivita ==
Je v případě, že účinnost smlouvy předchází její platnost. Typické je to, když nájem vznikne od prvního dne kalendářního měsíce, ačkoliv smlouva je uzavírána až v jeho průběhu. Podle rozsudku [[NSČR]] ''R. T. v. T. s. k. hlavního města Prahy'' z 15. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 705/2005,[http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/860F7181D4E0BC10C1257A4E0068EE29?openDocument&Highlight=0,] je smluvní retroaktivita přípustná, ale musí být výslovně dohodnuta. Podle usnesení NSČR ve věci ''O.'' z 12. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 331/2006,[http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D5332646CF0C74F9C1257A4E00691AFF?openDocument&Highlight=0,] přípustná není. Podle rozsudku NSČR ''J. T. v. H. L.'' z 22. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3033/2005,[http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5238950C0CCD1C67C1257A4E006873BC?openDocument&Highlight=0,] přípustná je. Poslední rozhodnutí doktrína kritisovala s ohledem na jeho dopady ve veřejném právu.<ref>Jan Dědič & Petr Čech: ''Bis de eadem re aneb dvakrát o tomtéž (a pokaždé jinak).'' In [[Právní rádce]] 11/2008, p. 8.</ref>

== Příklady ==
Retroaktivně byly právní vztahy uspořádány po r. 1945 ([[dekret č. 5/1945 Sb.|dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb.]]). Po r. 1989 zvolil československý [[parlament]] odlišný přístup a jak [[zákon o době nesvobody]] (č. 480/1991 [[Sb.]]), tak [[zákon o protiprávnosti komunistického režimu]] (č. 198/1993 Sb.) se omezily na proklamace, aniž by měly podstatnější hmotněprávní důsledky.

V důsledku toho se mnozí z těch, kteří opustili [[Československo]] v letech 1948–1989, nemohou domoci vrácení majektu, který jim byl jako součást [[trest]]u za [[nedovolené opuštění republiky]] zabaven, a jejich majetek dodnes užívají ti, jimž byl – zpravidla jako privilegovaným představitelům komunistického režimu a za minimální cenu – administrativně přidělen. Tento stav se stal předmětem ostré kritiky a protestů emigrantů.[http://www.czechoffice.org]

Výhrady proti retroaktivní aplikaci nových zákonů (a zejména pak nově definovaného zločinu spočívajícího v přípravě útočné války) jsou obsahem námitek proti průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]].

== {{Reference}} ==
<references />

[[Kategorie:Lidská práva]]
[[Kategorie:Trestní právo]]
[[Kategorie:Legislativa]]
[[kategorie:Občanské právo]]

[[bg:Обратна сила на закон]]
[[cs:Retroaktivita]]
[[de:Rückwirkung]]
[[en:Ex post facto law]]
[[es:Ley ex post facto]]
[[fr:Rétroactivité en droit français]]
[[ko:소급입법금지]]
[[id:Retroaktif]]
[[it:Legge ex post facto]]
[[he:חקיקה למפרע]]
[[ka:Ex post facto კანონი]]
[[kk:Заңның кері күші]]
[[pl:Retroakcja]]
[[ru:Обратная сила закона]]
[[sk:Retroaktivita]]
[[fi:Taannehtiva laki]]
[[zh:追溯法令]]