Norimberské zákony: Porovnání verzí
d (Formulace) |
(== Německé symboly ==) |
||
| (Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[Image:Norimberk1.jpg|thumb|250px| | + | [[Image:Norimberk1.jpg|thumb|250px|Schema k Norimberským zákonům]] |
| − | '''Norimberské zákony''' (něm. ''Nürnberger Gesetze'') je souhrnné označení pro | + | '''Norimberské zákony''' (něm. ''Nürnberger Gesetze'') je souhrnné označení pro německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené v Norimberku 15. září 1935: |
| − | # ''' | + | [[Image:Norimberk2.gif|thumb|Původní text zákona o ochraně německé krve a cti]] |
| − | + | # '''zákon o říšské vlajce''' [''Reichsflaggengesetz'' ([[RGBl]]. 1935 I S. 1145)] prohlásil [[:Soubor:Germanflag1.png|vlajku s hákovým křížem]], používanou dotud pouze NSDAP, říšskou vlajkou. | |
| + | # '''zákon o říšském občanství''' [''Reichsbürgergesetz'' (RGBl. 1935 I S. 1146)] zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci. | ||
| + | # '''zákon o ochraně německé krve a německé cti''' [''Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre'' (RGBl. 1935 I S. 1146)] zakázal [[manželství|sňatky]] Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat [[veřejný úřad|veřejné úřady]]. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou [[vlajka|vlajku]] a používat národní barvy; místo nich směli používat židovské barvy, tj. modrou a bílou. | ||
Norimberské zákony platily až do r. 1945 a ta jejich ustanovení, jimiž byla zrušena smíšená manželství, jsou účinná dodnes, stejně jako rozhodnutí učiněná na jejich základě. | Norimberské zákony platily až do r. 1945 a ta jejich ustanovení, jimiž byla zrušena smíšená manželství, jsou účinná dodnes, stejně jako rozhodnutí učiněná na jejich základě. | ||
| − | Zatímco zákon o ochraně německé krve a německé cti nemá v dějinách totality obdoby, rozdělování občanů do dvou kategorií, s odlišným přídělem práv a povinností, ať zákonným nebo faktickým, je obvyklým průvodním znakem všech totalitních režimů; dělítkem zde obvykle bývá příslušnost k "vládnoucí", často jediné povolené, [[politická strana|politické straně]]. | + | Zatímco zákon o ochraně německé krve a německé cti nemá v dějinách [[totalita|totality]] obdoby, rozdělování občanů do dvou kategorií, s odlišným přídělem práv a povinností, ať zákonným nebo faktickým, je obvyklým průvodním znakem všech totalitních režimů; dělítkem zde obvykle bývá příslušnost k "vládnoucí", často jediné povolené, [[politická strana|politické straně]], ethnický nebo třídní původ, náboženské vyznání apod. |
| − | {{ | + | == Sněm svobody == |
| + | Norimberské zákony byly slavnostně vyhlášeny na Říšském sněmu NSDAP (''Reichsparteitag der Freiheit'') v Norimberku 15. září 1935. [http://www.documentarchiv.de/ns/1935/flaggen1935_ges.html] | ||
| + | |||
| + | == Benešovy dekrety == | ||
| + | ''Autorovi knížky Emanuelu Mandlerovi se nejen zdařilo objasnit čtenáři podstatu a účinek tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]], nýbrž nalézt i příčiny, které směřovaly k jejich formulaci, poukázat na provázanost dekretů se socialistickým a nacionalistickým zvratem v době těsně poválečné, na jejich rasistickou podstatu v zásadě se nelišící od Norimberských zákonů. V kapitole poslední autor dokumentuje nemravné spřažení českých historiků s vládnoucí mocí a jejich podporu přetrvávajícím českým národoveckým a germanofobním názorům.''—Tomáš Krystlík [http://www.bohumildolezal.cz/texty/rs157.html] | ||
| + | |||
| + | Rasistický charakter Benešových dekterů vyplývá z § 6 dekretu č. 5/1945 Sb., který stanovil: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti," což je obdobnou § 5 odst. 1 věty první a § 2 odst. 2 věty druhé nařízení k zákonu o říšském občanství: "Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství." [http://members.tripod.com/~Klempera/nzakon3.htm] | ||
| + | |||
| + | == Německé symboly == | ||
| + | [[Image:Germanflag1.png|100px|Německá říšská vlajka s hákovým křížem]] | ||
| + | [[Image:Germanflag2.png|100px|Německá bojová zástava s hákovým křížem, používaná od r. 1938]] | ||
| + | |||
| + | == Prameny a literatura == | ||
| + | * [http://members.tripod.com/~Klempera/nzakony.htm Text dvou norimberských zákonů ve třech jazycích] | ||
| + | * [http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/nuremberg_laws Pojednání o norimberských zákonech] | ||
| + | * [http://www.verfassungen.de/de/de45-49/kr-gesetz1.htm Zákon o zrušení nacionálně-socialistických zákonů] (německy) | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[arisace]] | * [[arisace]] | ||
Aktuální verse z 7. 3. 2007, 17:14
Norimberské zákony (něm. Nürnberger Gesetze) je souhrnné označení pro německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené v Norimberku 15. září 1935:
- zákon o říšské vlajce [Reichsflaggengesetz (RGBl. 1935 I S. 1145)] prohlásil vlajku s hákovým křížem, používanou dotud pouze NSDAP, říšskou vlajkou.
- zákon o říšském občanství [Reichsbürgergesetz (RGBl. 1935 I S. 1146)] zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci.
- zákon o ochraně německé krve a německé cti [Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre (RGBl. 1935 I S. 1146)] zakázal sňatky Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat veřejné úřady. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou vlajku a používat národní barvy; místo nich směli používat židovské barvy, tj. modrou a bílou.
Norimberské zákony platily až do r. 1945 a ta jejich ustanovení, jimiž byla zrušena smíšená manželství, jsou účinná dodnes, stejně jako rozhodnutí učiněná na jejich základě.
Zatímco zákon o ochraně německé krve a německé cti nemá v dějinách totality obdoby, rozdělování občanů do dvou kategorií, s odlišným přídělem práv a povinností, ať zákonným nebo faktickým, je obvyklým průvodním znakem všech totalitních režimů; dělítkem zde obvykle bývá příslušnost k "vládnoucí", často jediné povolené, politické straně, ethnický nebo třídní původ, náboženské vyznání apod.
Sněm svobody
Norimberské zákony byly slavnostně vyhlášeny na Říšském sněmu NSDAP (Reichsparteitag der Freiheit) v Norimberku 15. září 1935. [1]
Benešovy dekrety
Autorovi knížky Emanuelu Mandlerovi se nejen zdařilo objasnit čtenáři podstatu a účinek tzv. Benešových dekretů, nýbrž nalézt i příčiny, které směřovaly k jejich formulaci, poukázat na provázanost dekretů se socialistickým a nacionalistickým zvratem v době těsně poválečné, na jejich rasistickou podstatu v zásadě se nelišící od Norimberských zákonů. V kapitole poslední autor dokumentuje nemravné spřažení českých historiků s vládnoucí mocí a jejich podporu přetrvávajícím českým národoveckým a germanofobním názorům.—Tomáš Krystlík [2]
Rasistický charakter Benešových dekterů vyplývá z § 6 dekretu č. 5/1945 Sb., který stanovil: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti," což je obdobnou § 5 odst. 1 věty první a § 2 odst. 2 věty druhé nařízení k zákonu o říšském občanství: "Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství." [3]
Německé symboly
Prameny a literatura
- Text dvou norimberských zákonů ve třech jazycích
- Pojednání o norimberských zákonech
- Zákon o zrušení nacionálně-socialistických zákonů (německy)
