Diskuse:Retribuce: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Reakce)
(Retribuční soudnictví)
Řádka 5: Řádka 5:
  
 
:Retribuce často nemá oporu v právu, tu má pouze retribuční soudnictví (viz druhý odstavec článku). Mezi bezprávným vyhlazením Lidic a poválečným masakrováním sudetských Němců analogii vidím. Správně hovoříte o masové vraždě: v obou případě šlo o [[genocidium]]. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 15:08, 10. 6. 2007 (CEST)
 
:Retribuce často nemá oporu v právu, tu má pouze retribuční soudnictví (viz druhý odstavec článku). Mezi bezprávným vyhlazením Lidic a poválečným masakrováním sudetských Němců analogii vidím. Správně hovoříte o masové vraždě: v obou případě šlo o [[genocidium]]. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 15:08, 10. 6. 2007 (CEST)
 +
::Zajímalo by mne, odkud pochází definice použitá v prvním odstavci, totiž že ''"tohoto termínu se však užívá zejména v případech, kdy je odplata vykonávána masově, na velké skupině osob, zpravidla plošně a bez přesného rozlišení individuálního zavinění, na podkladě presumované kolektivní viny."'' a  ''"Retribuce v užším slova smyslu je vykonávána po skončení války na poraženém nepříteli a jeho pomocnících"''
 +
::Taky bych rád upozornil, že příklady vyjmenované po druhém odstavci (retribuční soudnictví), budou čtenářem nutně vnímány, jako doklady retribučního soudnictví, které však, je jste přiznal, oporu v právu má, zatímco vraždění v Lidicích (a ještě normalizační čistky) nikoliv.
 +
::Stejně tak musím konstatovat, že ve výčtu není uvedeno ''"poválečné masakrování sudetských Němců"'', které oporu v právu nemělo, ale pouze taková retribuce, která byla podložena dekrety (na něž je zde přímo odkazováno!), tedy právním prostředkem. Analogie s "bezprávným vyhlazením Lidic" mi tedy stále uniká. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 18:55, 11. 6. 2007 (CEST)

Verse z 11. 6. 2007, 17:55

Retribuční soudnictví

Nesouhlasím, aby ve výčtu příkladů retribučního soudnictví byla tato věta: "Vypálení Lidic v r. 1942 za tzv. heydrichiády jako kolektivní pomsta za atentát na Reinharda Heydricha je příkladem fungování retribučních principů v praxi." protože vraždění nacistů - především a jmenovitě vyhlazení Lidic - nemělo oporu v žádném zákoně, ani nacistickém. Nehledě na to, že zařazení masových vražd tohoto typu mezi poválečnou retribuci a lustrační zákon považuji za (mírně řečeno) krajně neadekvátní. --Honzula 14:09, 10. 6. 2007 (CEST)

Retribuce často nemá oporu v právu, tu má pouze retribuční soudnictví (viz druhý odstavec článku). Mezi bezprávným vyhlazením Lidic a poválečným masakrováním sudetských Němců analogii vidím. Správně hovoříte o masové vraždě: v obou případě šlo o genocidium. --Tomáš Pecina 15:08, 10. 6. 2007 (CEST)
Zajímalo by mne, odkud pochází definice použitá v prvním odstavci, totiž že "tohoto termínu se však užívá zejména v případech, kdy je odplata vykonávána masově, na velké skupině osob, zpravidla plošně a bez přesného rozlišení individuálního zavinění, na podkladě presumované kolektivní viny." a "Retribuce v užším slova smyslu je vykonávána po skončení války na poraženém nepříteli a jeho pomocnících"
Taky bych rád upozornil, že příklady vyjmenované po druhém odstavci (retribuční soudnictví), budou čtenářem nutně vnímány, jako doklady retribučního soudnictví, které však, je jste přiznal, oporu v právu má, zatímco vraždění v Lidicích (a ještě normalizační čistky) nikoliv.
Stejně tak musím konstatovat, že ve výčtu není uvedeno "poválečné masakrování sudetských Němců", které oporu v právu nemělo, ale pouze taková retribuce, která byla podložena dekrety (na něž je zde přímo odkazováno!), tedy právním prostředkem. Analogie s "bezprávným vyhlazením Lidic" mi tedy stále uniká. --Honzula 18:55, 11. 6. 2007 (CEST)