Přímá použitelnost: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Přímá použitelnost''', nevhodně ''bezprostřední použitelnost'', je doktrína mezinárodního práva veřejného, která stanoví, že ...) |
((aplikovatelnost)) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Přímá použitelnost''', nevhodně ''bezprostřední použitelnost'', je [[doktrína]] [[mezinárodní právo veřejné|mezinárodního práva veřejného]], která stanoví, že [[mezinárodní smlouva]] má závaznost '''uvnitř''' [[stát]]u, aniž by stát musel vydávat [[právní předpis]] k jejímu provedení. | + | '''Přímá použitelnost''', nevhodně ''bezprostřední použitelnost'' (aplikovatelnost), je [[doktrína]] [[mezinárodní právo veřejné|mezinárodního práva veřejného]], která stanoví, že [[mezinárodní smlouva]] má závaznost '''uvnitř''' [[stát]]u, aniž by stát musel vydávat [[právní předpis]] k jejímu provedení. |
Typickým příkladem je nařízení [[EU]] podle čl. 249 al. 2 TEC. V EU přímá použitelnost práva EU vede k přednosti práva EU před národním právem. V opačném případě by totiž přímá použitelnost byla vyloučena (rozsudek C-6/64 ''Costa v. ENEL''). Tato zásada byla upevněna v rozsudku C-106/77 ''Simmenthal''. Tento rozsudek učinil z národních soudců evropské soudce. | Typickým příkladem je nařízení [[EU]] podle čl. 249 al. 2 TEC. V EU přímá použitelnost práva EU vede k přednosti práva EU před národním právem. V opačném případě by totiž přímá použitelnost byla vyloučena (rozsudek C-6/64 ''Costa v. ENEL''). Tato zásada byla upevněna v rozsudku C-106/77 ''Simmenthal''. Tento rozsudek učinil z národních soudců evropské soudce. | ||
Verse z 14. 11. 2007, 16:00
Přímá použitelnost, nevhodně bezprostřední použitelnost (aplikovatelnost), je doktrína mezinárodního práva veřejného, která stanoví, že mezinárodní smlouva má závaznost uvnitř státu, aniž by stát musel vydávat právní předpis k jejímu provedení.
Typickým příkladem je nařízení EU podle čl. 249 al. 2 TEC. V EU přímá použitelnost práva EU vede k přednosti práva EU před národním právem. V opačném případě by totiž přímá použitelnost byla vyloučena (rozsudek C-6/64 Costa v. ENEL). Tato zásada byla upevněna v rozsudku C-106/77 Simmenthal. Tento rozsudek učinil z národních soudců evropské soudce.
