Přímá použitelnost: Porovnání verzí
((aplikovatelnost)) |
|||
Řádka 8: | Řádka 8: | ||
[[Kategorie:Mezinárodní právo]] | [[Kategorie:Mezinárodní právo]] | ||
[[Kategorie:Evropské právo]] | [[Kategorie:Evropské právo]] | ||
+ | |||
+ | [[en:Direct applicability]] |
Verse z 14. 11. 2007, 16:05
Přímá použitelnost, nevhodně bezprostřední použitelnost (aplikovatelnost), je doktrína mezinárodního práva veřejného, která stanoví, že mezinárodní smlouva má závaznost uvnitř státu, aniž by stát musel vydávat právní předpis k jejímu provedení.
Typickým příkladem je nařízení EU podle čl. 249 al. 2 TEC. V EU přímá použitelnost práva EU vede k přednosti práva EU před národním právem. V opačném případě by totiž přímá použitelnost byla vyloučena (rozsudek C-6/64 Costa v. ENEL). Tato zásada byla upevněna v rozsudku C-106/77 Simmenthal. Tento rozsudek učinil z národních soudců evropské soudce.