Diskuse s uživatelem:Danielbarton: Porovnání verzí
d (Indent) |
d (→Promlčení pohledávek z běžných účtů) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
:Dle Knappová, Švestka a kol., Občanské právo hmotné I z kontextu § 100 odst. 3 vyplývá, že ObčZ tu měl na mysli běžné a vkladové účty u peněžních ústavů. Mezitím ovšem vyšel ObchZ, který specificky upravil bankovní běžné účty a vkladové účty s tím, že je považuje za absolutní obchody. Jako zákon pozdější a speciální tak derogoval ustanovení § 100 odst. 3 v této otázce. Vklady na běžných účtech se dnes promlčují podle § 396 ObchZ (čtyři roky ode dne zániku těchto účtů). | :Dle Knappová, Švestka a kol., Občanské právo hmotné I z kontextu § 100 odst. 3 vyplývá, že ObčZ tu měl na mysli běžné a vkladové účty u peněžních ústavů. Mezitím ovšem vyšel ObchZ, který specificky upravil bankovní běžné účty a vkladové účty s tím, že je považuje za absolutní obchody. Jako zákon pozdější a speciální tak derogoval ustanovení § 100 odst. 3 v této otázce. Vklady na běžných účtech se dnes promlčují podle § 396 ObchZ (čtyři roky ode dne zániku těchto účtů). | ||
| − | Strany (s výjimkou banky) si ovšem mohou smluvit nebankovní běžný účet (kontokorent) mezi sebou nepojmenovanou smlouvou. Na takto vzniklé pohledávky se však neztahuje ani § 100 odst. 3 ObčZ, ani § 708 n. ObchZ, takže se promlčují podle obecných ustanovení o promlčení. | + | :Strany (s výjimkou banky) si ovšem mohou smluvit nebankovní běžný účet (kontokorent) mezi sebou nepojmenovanou smlouvou. Na takto vzniklé pohledávky se však neztahuje ani § 100 odst. 3 ObčZ, ani § 708 n. ObchZ, takže se promlčují podle obecných ustanovení o promlčení. |
:Nedíval jsem na tuto otázku do komentářů - mrknu se jak se dostanu do knihovny a vzpomenu si na to. Každopádně když se u promlčení uvádí úprava běžných účtů podle občana, většina lidí si to spojí s běžnými účty, které mají v bankách, a na které se vždycky vztahuje obchod - takže mi to přijde trošku zavádějící... | :Nedíval jsem na tuto otázku do komentářů - mrknu se jak se dostanu do knihovny a vzpomenu si na to. Každopádně když se u promlčení uvádí úprava běžných účtů podle občana, většina lidí si to spojí s běžnými účty, které mají v bankách, a na které se vždycky vztahuje obchod - takže mi to přijde trošku zavádějící... | ||
| − | --[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 18:17, 17. 1. 2008 (CET) | + | :--[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 18:17, 17. 1. 2008 (CET) |
Tato dedukce mi připadá být trochu na vodě: uplatnění pravidla ''lex posterior derogat priori'' by vyžadovalo existenci kolise, a tady žádná není: obě úpravy, ObčZ i ObchZ, obstojí vedle sebe. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 20:30, 17. 1. 2008 (CET) | Tato dedukce mi připadá být trochu na vodě: uplatnění pravidla ''lex posterior derogat priori'' by vyžadovalo existenci kolise, a tady žádná není: obě úpravy, ObčZ i ObchZ, obstojí vedle sebe. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 20:30, 17. 1. 2008 (CET) | ||
| + | |||
| + | :Jestli stojí obě úpravy vedle sebe, jaké vztahy (běžné účty) pak § 100 odst. 3 upravuje? --[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 21:09, 17. 1. 2008 (CET) | ||
| + | |||
| + | Upravuje jediný aspekt, totiž otázku promlčení závazkových vztahů z takových smluv. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 22:39, 17. 1. 2008 (CET) | ||
| + | |||
| + | Ale o jaké smlouvy může v reálném životě jít? Jestliže běžné účty, kde jednou stranou je banka upravuje výlučně ObchZ (lex posterior et specialis)? | ||
| + | Díval jsem se ještě do judikatury Nejvyššího soudu - a ve většině judikátů v případě citace § 100 odst. 3 uvádějí pouze vklady na vkladních knížkách (např. 30 Cdo 671/2007 nebo 32 Odo 885/2003).--[[Uživatel:Danielbarton|Danielbarton]] 15:50, 18. 1. 2008 (CET) | ||
Aktuální verse z 18. 1. 2008, 15:50
Rádi bychom Vás přivítali na Iuridictu.
Začali jste dobře a jste na nejlepší cestě přispívat vlastními články. Pokud jste tak ještě neučinili, doporučujeme Vám nejdříve si přečíst některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Iuridictu.
Několik dobrých rad:
- K podpisu na diskussních stránkách stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ (nebo je vložit pomocí druhé ikony zprava v liště nad editačním oknem). Naopak články se nepodepisují.
- Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se tu uvidíme často.
--Tomáš Pecina 17:04, 17. 1. 2008 (CET)
Promlčení pohledávek z běžných účtů
Z čeho soudíte, že se tyto pohledávky promlčují ve čtyřleté promlčecí době? Viz § 100 odst. 3 ObčZ. --Tomáš Pecina 17:04, 17. 1. 2008 (CET)
- Dle Knappová, Švestka a kol., Občanské právo hmotné I z kontextu § 100 odst. 3 vyplývá, že ObčZ tu měl na mysli běžné a vkladové účty u peněžních ústavů. Mezitím ovšem vyšel ObchZ, který specificky upravil bankovní běžné účty a vkladové účty s tím, že je považuje za absolutní obchody. Jako zákon pozdější a speciální tak derogoval ustanovení § 100 odst. 3 v této otázce. Vklady na běžných účtech se dnes promlčují podle § 396 ObchZ (čtyři roky ode dne zániku těchto účtů).
- Strany (s výjimkou banky) si ovšem mohou smluvit nebankovní běžný účet (kontokorent) mezi sebou nepojmenovanou smlouvou. Na takto vzniklé pohledávky se však neztahuje ani § 100 odst. 3 ObčZ, ani § 708 n. ObchZ, takže se promlčují podle obecných ustanovení o promlčení.
- Nedíval jsem na tuto otázku do komentářů - mrknu se jak se dostanu do knihovny a vzpomenu si na to. Každopádně když se u promlčení uvádí úprava běžných účtů podle občana, většina lidí si to spojí s běžnými účty, které mají v bankách, a na které se vždycky vztahuje obchod - takže mi to přijde trošku zavádějící...
- --Danielbarton 18:17, 17. 1. 2008 (CET)
Tato dedukce mi připadá být trochu na vodě: uplatnění pravidla lex posterior derogat priori by vyžadovalo existenci kolise, a tady žádná není: obě úpravy, ObčZ i ObchZ, obstojí vedle sebe. --Tomáš Pecina 20:30, 17. 1. 2008 (CET)
- Jestli stojí obě úpravy vedle sebe, jaké vztahy (běžné účty) pak § 100 odst. 3 upravuje? --Danielbarton 21:09, 17. 1. 2008 (CET)
Upravuje jediný aspekt, totiž otázku promlčení závazkových vztahů z takových smluv. --Tomáš Pecina 22:39, 17. 1. 2008 (CET)
Ale o jaké smlouvy může v reálném životě jít? Jestliže běžné účty, kde jednou stranou je banka upravuje výlučně ObchZ (lex posterior et specialis)? Díval jsem se ještě do judikatury Nejvyššího soudu - a ve většině judikátů v případě citace § 100 odst. 3 uvádějí pouze vklady na vkladních knížkách (např. 30 Cdo 671/2007 nebo 32 Odo 885/2003).--Danielbarton 15:50, 18. 1. 2008 (CET)
