Diskuse s uživatelem:Danielbarton: Porovnání verzí

Aktuální verse z 18. 1. 2008, 15:50

Rádi bychom Vás přivítali na Iuridictu.

Začali jste dobře a jste na nejlepší cestě přispívat vlastními články. Pokud jste tak ještě neučinili, doporučujeme Vám nejdříve si přečíst některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Iuridictu.

Několik dobrých rad:

• K podpisu na diskussních stránkách stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ (nebo je vložit pomocí druhé ikony zprava v liště nad editačním oknem). Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se tu uvidíme často.

--Tomáš Pecina 17:04, 17. 1. 2008 (CET)

Promlčení pohledávek z běžných účtů

Z čeho soudíte, že se tyto pohledávky promlčují ve čtyřleté promlčecí době? Viz § 100 odst. 3 ObčZ. --Tomáš Pecina 17:04, 17. 1. 2008 (CET)

Dle Knappová, Švestka a kol., Občanské právo hmotné I z kontextu § 100 odst. 3 vyplývá, že ObčZ tu měl na mysli běžné a vkladové účty u peněžních ústavů. Mezitím ovšem vyšel ObchZ, který specificky upravil bankovní běžné účty a vkladové účty s tím, že je považuje za absolutní obchody. Jako zákon pozdější a speciální tak derogoval ustanovení § 100 odst. 3 v této otázce. Vklady na běžných účtech se dnes promlčují podle § 396 ObchZ (čtyři roky ode dne zániku těchto účtů).

Strany (s výjimkou banky) si ovšem mohou smluvit nebankovní běžný účet (kontokorent) mezi sebou nepojmenovanou smlouvou. Na takto vzniklé pohledávky se však neztahuje ani § 100 odst. 3 ObčZ, ani § 708 n. ObchZ, takže se promlčují podle obecných ustanovení o promlčení.

Nedíval jsem na tuto otázku do komentářů - mrknu se jak se dostanu do knihovny a vzpomenu si na to. Každopádně když se u promlčení uvádí úprava běžných účtů podle občana, většina lidí si to spojí s běžnými účty, které mají v bankách, a na které se vždycky vztahuje obchod - takže mi to přijde trošku zavádějící...

--Danielbarton 18:17, 17. 1. 2008 (CET)

Tato dedukce mi připadá být trochu na vodě: uplatnění pravidla lex posterior derogat priori by vyžadovalo existenci kolise, a tady žádná není: obě úpravy, ObčZ i ObchZ, obstojí vedle sebe. --Tomáš Pecina 20:30, 17. 1. 2008 (CET)

Jestli stojí obě úpravy vedle sebe, jaké vztahy (běžné účty) pak § 100 odst. 3 upravuje? --Danielbarton 21:09, 17. 1. 2008 (CET)

Upravuje jediný aspekt, totiž otázku promlčení závazkových vztahů z takových smluv. --Tomáš Pecina 22:39, 17. 1. 2008 (CET)

Ale o jaké smlouvy může v reálném životě jít? Jestliže běžné účty, kde jednou stranou je banka upravuje výlučně ObchZ (lex posterior et specialis)? Díval jsem se ještě do judikatury Nejvyššího soudu - a ve většině judikátů v případě citace § 100 odst. 3 uvádějí pouze vklady na vkladních knížkách (např. 30 Cdo 671/2007 nebo 32 Odo 885/2003).--Danielbarton 15:50, 18. 1. 2008 (CET)