Nepsané právo: Porovnání verzí

Verse z 7. 2. 2008, 13:24

Nepsané právo (lex non scripta) je v tradičním pojetí právo, které není zachyceno na pevném substrátu, ale existuje a předává se pouze ústním podáním (tradicí) a v nepřímých (neautoritativních) reflexích, např. v odborné právnické literatuře.

V jiném pojetí je nepsané právo takové, které nebylo vydáno formou právního předpisu. Je to tedy souhrn právních obyčejů, které bývají sepsány v právních knihách, a veškerá judikatura soudů. Psané a nepsané právo tvoří dohromady platné, či spíše positivní právo.

Nepsané právo neposkytuje dostatečnou míru právní jistoty a kontinentální právo se od něj na rozdíl od práva angloamerického odklání. Výjimkou jsou právní obyčeje, které mají určitý význam např. v obchodním nebo ústavním právu (vizte ústavní obyčeje).

Angličtí autoři právních knih

1. Ranulf de Glanvill († 1190): Tractatus de legibus et consuetudinibus regni Angliae
2. Bracton († 1268)
3. Littleton († 1481)
4. Fitzherbert († 1538)
5. Coke († 1634)
6. Hale († 1676)
7. Blackstone († 1780)