Privilegium fori: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Privilegium fori''' byla na personalitě práva založená výsada duchovních (kleriků) být pro trestněprávní delikty souzeni církevními soudy ([[kano...) |
(rozšíření) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Privilegium fori''' byla na [[personalita práva|personalitě práva]] založená výsada duchovních (kleriků) být pro trestněprávní delikty souzeni církevními soudy ([[kanonické právo|kanonickým právem]]) a nepodléhat žádné jiné [[jurisdikce|jurisdikci]]. V českých zemích | + | '''Privilegium fori''' byla na [[personalita práva|personalitě práva]] založená výsada duchovních (kleriků) být pro trestněprávní delikty souzeni církevními soudy ([[kanonické právo|kanonickým právem]]) a nepodléhat žádné jiné [[jurisdikce|jurisdikci]]. |
+ | |||
+ | Privilegium fori bylo poprvé ustanoveno císařem Constantinem, dle jeho konstituce z roku 355 se však týkalo jen biskupů. Ve franské říši došlo k rozšíření této zásady, ediktem krále Chlotara II. z roku 614 byla rozšířena i na kněze a jáhny. K dalšímu šíření platnosti této zásady docházelo s postupnou christianizací Evropy, ve vrcholném středověku platila prakticky v celé křesťanské Evropě. V českých zemích platila od 13. století. Zrušil ji během svých reforem Josef II. | ||
+ | |||
[[Kategorie:Kanonické právo]] | [[Kategorie:Kanonické právo]] |
Aktuální verse z 19. 6. 2010, 14:04
Privilegium fori byla na personalitě práva založená výsada duchovních (kleriků) být pro trestněprávní delikty souzeni církevními soudy (kanonickým právem) a nepodléhat žádné jiné jurisdikci.
Privilegium fori bylo poprvé ustanoveno císařem Constantinem, dle jeho konstituce z roku 355 se však týkalo jen biskupů. Ve franské říši došlo k rozšíření této zásady, ediktem krále Chlotara II. z roku 614 byla rozšířena i na kněze a jáhny. K dalšímu šíření platnosti této zásady docházelo s postupnou christianizací Evropy, ve vrcholném středověku platila prakticky v celé křesťanské Evropě. V českých zemích platila od 13. století. Zrušil ji během svých reforem Josef II.