Pojmosloví: Porovnání verzí
d (''kótování'') |
(S pojmoslovím (terminologií) nelze zaměňovat '''názvosloví''' (nomenklaturu). Podstatou nomenklatury je vytvořit vhodná pojmenování pro '''konkrétní''' věci či jevy.) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
„K terminologii se váže kategorie vhodnosti, nikoli pravdivosti, správnosti. Vhodná je v prvé řadě taková terminologie, která co nejvíce odpovídá obsahu institutu a která je adresátům srozumitelná. Tyto dva požadavky mohou být někdy v jistém rozporu. Přesnější označení může být někdy pro běžného adresáta obtížněji srozumitelné než označení, které je všem jasné, byť nemusí být teoreticky nejpřesnější. Pokud je takové označení jasné, nepřipouštějící pochyby, pak má být upřednostněno i před teoreticky přesnějším označením, které je však buď příliš dlouhé nebo pro adresáty jinak hůře srozumitelné.“[http://ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/art_6686/k-diskuzi-o-uprave-ochrany-spotrebitele-ve-vladnim-navrhu-obcanskeho-zakoniku.aspx] | „K terminologii se váže kategorie vhodnosti, nikoli pravdivosti, správnosti. Vhodná je v prvé řadě taková terminologie, která co nejvíce odpovídá obsahu institutu a která je adresátům srozumitelná. Tyto dva požadavky mohou být někdy v jistém rozporu. Přesnější označení může být někdy pro běžného adresáta obtížněji srozumitelné než označení, které je všem jasné, byť nemusí být teoreticky nejpřesnější. Pokud je takové označení jasné, nepřipouštějící pochyby, pak má být upřednostněno i před teoreticky přesnějším označením, které je však buď příliš dlouhé nebo pro adresáty jinak hůře srozumitelné.“[http://ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/art_6686/k-diskuzi-o-uprave-ochrany-spotrebitele-ve-vladnim-navrhu-obcanskeho-zakoniku.aspx] | ||
| + | S pojmoslovím (terminologií) nelze zaměňovat '''názvosloví''' (nomenklaturu). Podstatou nomenklatury je vytvořit vhodná pojmenování pro '''konkrétní''' věci či jevy. | ||
| + | |||
| + | == Historický vývoj == | ||
Česká právní terminologie je založena na [[římské právo|římském právu]], v 19. století doplněném [[německé právo|německým právem]]. Toto historické pojmosloví bylo za kommunismu do značné míry opuštěno a tradiční termíny byly nahrazeny takto: | Česká právní terminologie je založena na [[římské právo|římském právu]], v 19. století doplněném [[německé právo|německým právem]]. Toto historické pojmosloví bylo za kommunismu do značné míry opuštěno a tradiční termíny byly nahrazeny takto: | ||
| Řádka 29: | Řádka 32: | ||
* rekurs → stížnost | * rekurs → stížnost | ||
| − | Po roce 1989 se český právní řád ojediněle vrátil k původním pojmům, ale z větší části setrval na kommunistických. | + | Po roce 1989 se český právní řád ojediněle vrátil k původním pojmům, ale z větší části setrval na kommunistických. České právo je místo německého stále více pod vlivem [[common law|anglosaského práva]]. To se projevuje i v terminologii: |
| − | |||
| − | |||
| − | České právo je místo německého stále více pod vlivem [[common law|anglosaského práva]]. To se projevuje i v terminologii: | ||
* koncese → licence | * koncese → licence | ||
Verse z 25. 2. 2013, 13:48
Pojmosloví (terminologie) je základním stavebním kamenem každé vědy, tedy i jurisprudence.
„K terminologii se váže kategorie vhodnosti, nikoli pravdivosti, správnosti. Vhodná je v prvé řadě taková terminologie, která co nejvíce odpovídá obsahu institutu a která je adresátům srozumitelná. Tyto dva požadavky mohou být někdy v jistém rozporu. Přesnější označení může být někdy pro běžného adresáta obtížněji srozumitelné než označení, které je všem jasné, byť nemusí být teoreticky nejpřesnější. Pokud je takové označení jasné, nepřipouštějící pochyby, pak má být upřednostněno i před teoreticky přesnějším označením, které je však buď příliš dlouhé nebo pro adresáty jinak hůře srozumitelné.“[1]
S pojmoslovím (terminologií) nelze zaměňovat názvosloví (nomenklaturu). Podstatou nomenklatury je vytvořit vhodná pojmenování pro konkrétní věci či jevy.
Historický vývoj
Česká právní terminologie je založena na římském právu, v 19. století doplněném německým právem. Toto historické pojmosloví bylo za kommunismu do značné míry opuštěno a tradiční termíny byly nahrazeny takto:
- právní poměr → právní vztah
- závazek → služba
- rukojemství → ručení
- ručení → odpovědnost
- majetek (předmět detence) → předmět vlastnictví
- majitel (detentor) → bez náhrady zaniklo; dnešní "majitel" znamená vlastník
- hypothéka → omezení převodu nemovitostí
- zápůjčka → půjčka
- půjčka → výpůjčka
- závod (něm. Geschäft[2]) → podnik
- společenstvo → družstvo
- družstvo (konsorcium [momentálně nefunguje]) → společenská smlouva
- spolek → dobrovolná organizace → občanské sdružení
- starosta → předseda národního výboru
- okresní hejtman → předseda okresního národního výboru
- strana → účastník
- účastník → dotčená osoba
- úřad → orgán
- orgán → úřední osoba
- osnova → návrh
- nabídka → návrh
- návěšť → oznámení
- rekurs → stížnost
Po roce 1989 se český právní řád ojediněle vrátil k původním pojmům, ale z větší části setrval na kommunistických. České právo je místo německého stále více pod vlivem anglosaského práva. To se projevuje i v terminologii:
- koncese → licence
- punktace → memorandum o porozumění nebo dopis o záměru
- přihlášení/vstup → opt–in
- odhlášení/výstup → opt–out
Někdy je problematické, že převzetím pojmů z odlišných jazyků vznikají obtížně rozlišitelná homonyma. Tak kótování na burse (angl. listing) vzniklo z francouzského cotation boursière. Naproti tomu kotace je z anglického quote (fr. cote).
Jiným zdrojem absurdních termínů je postkommunistická simplifikace:
- veřejný úřad → orgán veřejné moci (OVM)
Vizte též
Externí odkazy
- Současný stav a problémy českého chemického názvosloví (o rozdílu mezi pojmoslovím a názvoslovím)
