Čestné prohlášení: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Čestné prohlášení''' je náhradní důkaz (§ 53 odst. 5 NSŘ), zavedený do československého právního řádu zákonem č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášen...) |
d (formátování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Důvodová zpráva[http://psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0005_00.htm] tento nový institut odůvodnila takto: | Důvodová zpráva[http://psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0005_00.htm] tento nový institut odůvodnila takto: | ||
| − | <div class="qt">V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky. | + | <div class="qt"> |
| + | V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky. | ||
| − | Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/ | + | Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb.), jednak tam, kde této zábrany není, obava ze zneužití, ježto se nedostává přímých a účinných sankcí proti osobám, které by neváhaly zneužíti této důvěry. |
Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy. | Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy. | ||
| − | Osnova snaží se odpomoci těmto nedostatkům. Zjednodušuje styk mezi občanem a orgány veřejné správy a přispívá k prohloubení vzájemné důvěry v duchu lidové demokracie, která | + | Osnova snaží se odpomoci těmto nedostatkům. Zjednodušuje styk mezi občanem a orgány veřejné správy a přispívá k prohloubení vzájemné důvěry v duchu lidové demokracie, která jednak klade zvýšené požadavky na mravní kvalitu a smysl pro odpovědnost každého jednotlivce, jednak požaduje, aby orgány veřejné správy využily mravních hodnot našeho lidu k rychlejšímu a jednoduššímu úřadování. |
</div> | </div> | ||
| Řádka 15: | Řádka 16: | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
| + | |||
| + | [[de:Versicherung an Eides statt]] | ||
| + | [[en:Affidavit]] | ||
| + | [[es:Acta notarial]] | ||
| + | [[fr:Affidavit]] | ||
| + | [[ga:Mionnscríbhinn]] | ||
| + | [[it:Affidavit]] | ||
| + | [[he:תצהיר]] | ||
| + | [[ml:അഫിഡവിറ്റ്]] | ||
Aktuální verse z 2. 1. 2014, 08:45
Čestné prohlášení je náhradní důkaz (§ 53 odst. 5 NSŘ), zavedený do československého právního řádu zákonem č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášení ve správním řízení.
Důvodová zpráva[1] tento nový institut odůvodnila takto:
V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky.
Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb.), jednak tam, kde této zábrany není, obava ze zneužití, ježto se nedostává přímých a účinných sankcí proti osobám, které by neváhaly zneužíti této důvěry.
Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy.
Osnova snaží se odpomoci těmto nedostatkům. Zjednodušuje styk mezi občanem a orgány veřejné správy a přispívá k prohloubení vzájemné důvěry v duchu lidové demokracie, která jednak klade zvýšené požadavky na mravní kvalitu a smysl pro odpovědnost každého jednotlivce, jednak požaduje, aby orgány veřejné správy využily mravních hodnot našeho lidu k rychlejšímu a jednoduššímu úřadování.
V praxi postkommunistické ČR se čestné prohlášení zneužívá pro toliko formální ověřování skutečností, které by jinak ověřit nešlo či krajně obtížně. Původní princip, že čestné prohlášení má sloužit pouze v případě, že jiné důkazy jsou vyloučeny, je massivně porušován.
