Nasciturus: Porovnání verzí
d (Link) |
((latinsky: "ten, kdo se má narodit")) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Nasciturus''' je dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat za podmínky, že se narodí živé, [[právo|subjektivní práva]]. | + | '''Nasciturus''' (latinsky: "ten, kdo se má narodit") je dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat za podmínky, že se narodí živé, [[právo|subjektivní práva]]. |
Význam nascituru je především v [[dědické právo|dědickém právu]], neboť zemře-li [[zůstavitel]] před narozením svého dítěte, může se stát toto dítě jeho dědicem. Zemře-li dítě až po porodu, stává se samo zůstavitelem a jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dědicům, kdežto narodí-li se mrtvé, má se za to, že se nikdy dědicem nestalo a na jeho místo nastupují ostatní dědicové. | Význam nascituru je především v [[dědické právo|dědickém právu]], neboť zemře-li [[zůstavitel]] před narozením svého dítěte, může se stát toto dítě jeho dědicem. Zemře-li dítě až po porodu, stává se samo zůstavitelem a jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dědicům, kdežto narodí-li se mrtvé, má se za to, že se nikdy dědicem nestalo a na jeho místo nastupují ostatní dědicové. | ||
Verse z 31. 10. 2005, 08:10
Nasciturus (latinsky: "ten, kdo se má narodit") je dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat za podmínky, že se narodí živé, subjektivní práva.
Význam nascituru je především v dědickém právu, neboť zemře-li zůstavitel před narozením svého dítěte, může se stát toto dítě jeho dědicem. Zemře-li dítě až po porodu, stává se samo zůstavitelem a jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dědicům, kdežto narodí-li se mrtvé, má se za to, že se nikdy dědicem nestalo a na jeho místo nastupují ostatní dědicové.
