Norimberské zákony: Porovnání verzí
d (Typo) |
d (Formulace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Image:Norimberk1.jpg|thumb|250px|Schéma k Norimberským zákonům]] | [[Image:Norimberk1.jpg|thumb|250px|Schéma k Norimberským zákonům]] | ||
'''Norimberské zákony''' (něm. ''Nürnberger Gesetze'') je souhrnné označení pro dva německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené na Říšském sjezdu NSDAP v Norimberku 15. září 1935: | '''Norimberské zákony''' (něm. ''Nürnberger Gesetze'') je souhrnné označení pro dva německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené na Říšském sjezdu NSDAP v Norimberku 15. září 1935: | ||
| − | # '''Zákon o ochraně německé krve a německé cti''' (''Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre'') zakázal [[manželství|sňatky]] Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat [[veřejný úřad|veřejné úřady]]. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou [[vlajka|vlajku]] a používat národní barvy | + | # '''Zákon o ochraně německé krve a německé cti''' (''Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre'') zakázal [[manželství|sňatky]] Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat [[veřejný úřad|veřejné úřady]]. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou [[vlajka|vlajku]] a používat národní barvy; místo nich směli používat židovské barvy, tj. modrou a bílou. |
# '''Zákon o říšském občanství''' (''Reichsbürgergesetz'') zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci. | # '''Zákon o říšském občanství''' (''Reichsbürgergesetz'') zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci. | ||
Verse z 11. 10. 2006, 09:52
Norimberské zákony (něm. Nürnberger Gesetze) je souhrnné označení pro dva německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené na Říšském sjezdu NSDAP v Norimberku 15. září 1935:
- Zákon o ochraně německé krve a německé cti (Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre) zakázal sňatky Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat veřejné úřady. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou vlajku a používat národní barvy; místo nich směli používat židovské barvy, tj. modrou a bílou.
- Zákon o říšském občanství (Reichsbürgergesetz) zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci.
Norimberské zákony platily až do r. 1945 a ta jejich ustanovení, jimiž byla zrušena smíšená manželství, jsou účinná dodnes, stejně jako rozhodnutí učiněná na jejich základě.
Zatímco zákon o ochraně německé krve a německé cti nemá v dějinách totality obdoby, rozdělování občanů do dvou kategorií, s odlišným přídělem práv a povinností, ať zákonným nebo faktickým, je obvyklým průvodním znakem všech totalitních režimů; dělítkem zde obvykle bývá příslušnost k "vládnoucí", často jediné povolené, politické straně.
