Analogie: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Link) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
O analogii lze hovořit pouze tehdy, pokud použití analogické právní norma nevyplývá přímo z ustanovením o [[subsidiarita|subsidiární]] použitelnosti jiného [[právní předpis|právního předpisu]], jako je tomu např. při použití [[občanský soudní řád|občanského soudního řádu]] v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]. | O analogii lze hovořit pouze tehdy, pokud použití analogické právní norma nevyplývá přímo z ustanovením o [[subsidiarita|subsidiární]] použitelnosti jiného [[právní předpis|právního předpisu]], jako je tomu např. při použití [[občanský soudní řád|občanského soudního řádu]] v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]. | ||
| − | Časté je použití analogie ve [[správní řízení|správním řízení]], které nemá upravenu celou řadu [[právní institut|právní institut]]ů a proto vychází z občanského soudního řádu. | + | Časté je použití analogie ve [[správní řízení|správním řízení]], které nemá upravenu celou řadu [[právní institut|právní institut]]ů a proto vychází z [[občanský soudní řád|občanského soudního řádu]]. |
Použití analogie je možné pouze výjimečně a má řadu omezení, zejména není přípustné ukládat na jejím základě [[fysická osoba|fysické]] nebo [[právnická osoba|právnické osobě]] [[povinnost]]i, neboť to by bylo porušením principu [[legalita výkonu veřejné moci|legality výkonu veřejné moci]]. V [[trestní právo|trestním právu]] platí důležitá zásada, že hmotněprávní analogie je přípustná jedině ve prospěch [[obviněný|obviněného]]: nelze tedy posoudit jako [[trestný čin]] skutek, který není přímo popsán v [[trestní zákon|trestním zákoně]]. Totéž platí i v [[přestupkové řízení|přestupkovém řízení]]. | Použití analogie je možné pouze výjimečně a má řadu omezení, zejména není přípustné ukládat na jejím základě [[fysická osoba|fysické]] nebo [[právnická osoba|právnické osobě]] [[povinnost]]i, neboť to by bylo porušením principu [[legalita výkonu veřejné moci|legality výkonu veřejné moci]]. V [[trestní právo|trestním právu]] platí důležitá zásada, že hmotněprávní analogie je přípustná jedině ve prospěch [[obviněný|obviněného]]: nelze tedy posoudit jako [[trestný čin]] skutek, který není přímo popsán v [[trestní zákon|trestním zákoně]]. Totéž platí i v [[přestupkové řízení|přestupkovém řízení]]. | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Verse z 13. 10. 2006, 09:22
Analogie je výjimečně přípustný postup, kdy se chybějící právní norma pro určitý konkrétní případ nahradí právní normou, která na věc nedopadá, je však obdobná (analogia legis), nebo se rozhodne podle obecných právních zásad (analogia iuris), např. podle zásad poctivého obchodního styku.
Rozlišuje se hmotněprávní analogie, jejíž použití je omezenější, a běžnější analogie procesněprávní.
O analogii lze hovořit pouze tehdy, pokud použití analogické právní norma nevyplývá přímo z ustanovením o subsidiární použitelnosti jiného právního předpisu, jako je tomu např. při použití občanského soudního řádu v řízení před Ústavním soudem.
Časté je použití analogie ve správním řízení, které nemá upravenu celou řadu právní institutů a proto vychází z občanského soudního řádu.
Použití analogie je možné pouze výjimečně a má řadu omezení, zejména není přípustné ukládat na jejím základě fysické nebo právnické osobě povinnosti, neboť to by bylo porušením principu legality výkonu veřejné moci. V trestním právu platí důležitá zásada, že hmotněprávní analogie je přípustná jedině ve prospěch obviněného: nelze tedy posoudit jako trestný čin skutek, který není přímo popsán v trestním zákoně. Totéž platí i v přestupkovém řízení.
