Výše škody v trestním právu: Porovnání verzí
d (Bold) |
(Tento systém byl zaveden v 90. letech, kdy se počítalo s velkou inflací. Kvůli ní neměl být zákoník často novelisován a místo toho měla částky zvyšovat vláda svým nařízením. Klausova hospodářská poli) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Tento způsob stanovení výše škody je jednoduchý, nikoli však optimální, neboť se jím, působením inflace, trestní represe postupně zpřísňuje; s jeho změnou však nepočítal ani vládní návrh trestního zákoníku, který byl v r. 2006 [[Poslanecká sněmovna|sněmovnou]] zamítnut a který stávající úpravu převzal beze změny. | Tento způsob stanovení výše škody je jednoduchý, nikoli však optimální, neboť se jím, působením inflace, trestní represe postupně zpřísňuje; s jeho změnou však nepočítal ani vládní návrh trestního zákoníku, který byl v r. 2006 [[Poslanecká sněmovna|sněmovnou]] zamítnut a který stávající úpravu převzal beze změny. | ||
| + | |||
| + | Tento systém byl zaveden v 90. letech, kdy se počítalo s velkou inflací. Kvůli ní neměl být zákoník často novelisován a místo toho měla částky zvyšovat vláda svým nařízením. Klausova hospodářská politika však byla založena na minimalisaci inflace, a proto se nakonec částky určující výši škody staly přímo součástí zákoníku. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 15. 10. 2006, 14:18
V trestním právu se výše škody, prospěchu, ekologických nákladů (nákladů k odstranění nákladů poškození životního prostředí) a hodnoty věci kategorisují v šesti třídách (§ 89 odst. 11 trestního zákona); co platí pro škodu, použije se obdobně i pro určení prospěchu, ekologických nákladů nebo hodnoty věci:
- nepatrná škoda – škoda dosahující částky méně než 5 000 Kč
- škoda nikoli nepatrná – škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč
- škoda nikoli malá – škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč
- větší škoda – škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč
- značná škoda – škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč
- škoda velkého rozsahu – škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč
Tento způsob stanovení výše škody je jednoduchý, nikoli však optimální, neboť se jím, působením inflace, trestní represe postupně zpřísňuje; s jeho změnou však nepočítal ani vládní návrh trestního zákoníku, který byl v r. 2006 sněmovnou zamítnut a který stávající úpravu převzal beze změny.
Tento systém byl zaveden v 90. letech, kdy se počítalo s velkou inflací. Kvůli ní neměl být zákoník často novelisován a místo toho měla částky zvyšovat vláda svým nařízením. Klausova hospodářská politika však byla založena na minimalisaci inflace, a proto se nakonec částky určující výši škody staly přímo součástí zákoníku.
