Precedens: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
(== ''Stare decisis'' ==) |
||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Mezi precedenty platí [[hierarchie]]: nejsilnější a přímo z [[Ústava|Ústavy]] universálně závazné jsou judikáty Ústavního soudu, pak následuje judikatura [[obecný soud|obecných soudů]] v pořadí jejich hierarchického postavení a nejslabší právní sílu mají precedenční rozhodnutí správních úřadů. | Mezi precedenty platí [[hierarchie]]: nejsilnější a přímo z [[Ústava|Ústavy]] universálně závazné jsou judikáty Ústavního soudu, pak následuje judikatura [[obecný soud|obecných soudů]] v pořadí jejich hierarchického postavení a nejslabší právní sílu mají precedenční rozhodnutí správních úřadů. | ||
− | Nevýhodou a obecným risikem precedenčního systému je jeho strnulost: zatímco zastaralý právní předpis je možno [[novela|novelisovat]] nebo zrušit, judikatura je z definice neměnná. | + | == ''Stare decisis'' == |
+ | Podle zásady ''stare decisis'' (zkratka ze ''stare decisis et non quieta movere'') jsou precendenty závazný pro další rozhodování v obdobných věcech. Nevýhodou a obecným risikem precedenčního systému je proto jeho strnulost: zatímco zastaralý právní předpis je možno [[novela|novelisovat]] nebo zrušit, judikatura je z definice neměnná. | ||
+ | |||
+ | Soud nebo správní úřad se může od dosavadní rozhodovací praxe odchýlit, pokud použitelnou judikaturu shledá obsoletní; najde ve věci nějaké ''novum''. Jeho rozhodnutí pak slouží jako nový precedens, který precedens starý podle zásady ''[[lex posterior derogat priori]]'' nahrazuje. V některých případech, např. u Ústavního a [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], jsou pro tyto případy stanoveny zvláštní procedury. | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] |
Verse z 30. 10. 2006, 19:25
Precedens (nesprávně precedent) je obsahově široký pojem, který se v právu používá zúženě pro precedenční (tzn. předchozí) rozhodnutí soudu, případně správního úřadu, v podobné věci.
Přestože české právo není založeno na precedentech a s výjimkou publikované judikatury Ústavního soudu nejsou judikáty autoritativním pramenem práva, působí zpravidla silou přesvědčivosti a soudy a správní úřady se od precedentů jen zřídka odchylují.
Mezi precedenty platí hierarchie: nejsilnější a přímo z Ústavy universálně závazné jsou judikáty Ústavního soudu, pak následuje judikatura obecných soudů v pořadí jejich hierarchického postavení a nejslabší právní sílu mají precedenční rozhodnutí správních úřadů.
Stare decisis
Podle zásady stare decisis (zkratka ze stare decisis et non quieta movere) jsou precendenty závazný pro další rozhodování v obdobných věcech. Nevýhodou a obecným risikem precedenčního systému je proto jeho strnulost: zatímco zastaralý právní předpis je možno novelisovat nebo zrušit, judikatura je z definice neměnná.
Soud nebo správní úřad se může od dosavadní rozhodovací praxe odchýlit, pokud použitelnou judikaturu shledá obsoletní; najde ve věci nějaké novum. Jeho rozhodnutí pak slouží jako nový precedens, který precedens starý podle zásady lex posterior derogat priori nahrazuje. V některých případech, např. u Ústavního a Nejvyššího soudu, jsou pro tyto případy stanoveny zvláštní procedury.