Ratihabice: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Link) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
V [[legislativa|legislativě]] je nutné ratihabovat mimořádná opatření, která byla učiněna za zvláštních okolností, např. [[zákonné opatření Senátu|zákonná opatření]] vydaná [[Senát (parlament)|Senát]]em v době rozpuštění [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]; jakmile tyto mimořádné okolnosti pominou a překážka, jíž byly vynuceny, odpadne, musí být opatření ratihabováno, jinak pozbývá platnosti. | V [[legislativa|legislativě]] je nutné ratihabovat mimořádná opatření, která byla učiněna za zvláštních okolností, např. [[zákonné opatření Senátu|zákonná opatření]] vydaná [[Senát (parlament)|Senát]]em v době rozpuštění [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]; jakmile tyto mimořádné okolnosti pominou a překážka, jíž byly vynuceny, odpadne, musí být opatření ratihabováno, jinak pozbývá platnosti. | ||
| − | Tzv. [[Benešovy dekrety]], vydávané v r. 1945 před ustavením [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] [[president]] | + | Tzv. [[Benešovy dekrety]], vydávané v r. 1945 před ustavením [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] [[president republiky|presidentem]] Edvardem Benešem, byly ratihabovány [[ústavní zákon č. 57/1946 Sb.|ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.]] |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 3. 11. 2006, 09:28
Ratihabice (lat. ratihabitio, z ratus = pevný + habere = mít) je dodatečné potvrzení platnosti určitého úkonu nebo právního předpisu. Na rozdíl od ratifikace, která úkon platným teprve činí (ratifacere – učinit platným), ratihabicí se vyslovuje platnost úkonu od počátku (ratihabere – mít za platný).
V občanském právu se užívá ratihabice v případech, kdy byl právní úkon učiněn neoprávněně, bez potřebného zmocnění, avšak tato vada se zhojí dodatečně uděleným oprávněním. V některých zvláštních případech, např. jedná-li zmocněnec za zmocnitele nad rámec plné moci a zmocnitel se o tom dozví, aniž by platnost jeho úkonu explicite neodkladně popřel, se ratihabice presumuje – jde o nevyvratitelnou právní domněnku. Obecně však ratihabici předpokládat nelze a za neratihabované úkony nese odpovědnost ten, kdo je bez patřičné plné moci učinil. Synonymně se v tomto smyslu užívá pojmu konvalidace.
V legislativě je nutné ratihabovat mimořádná opatření, která byla učiněna za zvláštních okolností, např. zákonná opatření vydaná Senátem v době rozpuštění Poslanecké sněmovny; jakmile tyto mimořádné okolnosti pominou a překážka, jíž byly vynuceny, odpadne, musí být opatření ratihabováno, jinak pozbývá platnosti.
Tzv. Benešovy dekrety, vydávané v r. 1945 před ustavením Národního shromáždění presidentem Edvardem Benešem, byly ratihabovány ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.
