Demise: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Demise''' (od latinského ''demittere'' = poslat pryč) je formální akt, jímž [[vláda]] nebo její člen odstupuje. Demise se podává [[president]] | + | '''Demise''' (od latinského ''demittere'' = poslat pryč) je formální akt, jímž [[vláda]] nebo její člen odstupuje. Demise se podává [[president republiky|presidentu republiky]]. |
| − | [[Ústavní obyčej]] vyžaduje, aby demisi president přijal, a až poté je jí přiznána [[účinnost]]. Pokud president demisi odmítne, hledí se na ni tak, jako by nebyla podána. Protože nelze nikoho nutit, aby vykonával funkci, včetně funkce [[ústavní činitel|ústavního činitele]], proti své vůli, lze presumovat, že v případě sporu by členové vlády svou vůli odstoupit mohli prosadit i proti presidentově vůli. Takový případ | + | [[Ústavní obyčej]] vyžaduje, aby demisi president přijal, a až poté je jí přiznána [[účinnost]]. Pokud president demisi odmítne, hledí se na ni tak, jako by nebyla podána. Protože nelze nikoho nutit, aby vykonával funkci, včetně funkce [[ústavní činitel|ústavního činitele]], proti své vůli, lze presumovat, že v případě sporu by členové vlády svou vůli odstoupit mohli prosadit i proti presidentově vůli. Takový případ dosud nenastal, práva nepřijmout demisi několika [[ministr]]ů však využil president Václav Klaus v r. 2005, kdy tak přiměl k odchodu [[premiér]]a Stanislava Grosse. |
| − | {{ | + | Naproti tomu 25. února 1948 president Edvard Beneš pod tlakem přijal demisi části nekomunistických ministrů, čímž usnadnil komunistické straně nástup k moci. |
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[vláda]] | * [[vláda]] | ||
| − | * [[president]] | + | * [[president republiky]] |
* [[abdikace]] | * [[abdikace]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ústavní právo]] |
Aktuální verse z 4. 11. 2006, 01:01
Demise (od latinského demittere = poslat pryč) je formální akt, jímž vláda nebo její člen odstupuje. Demise se podává presidentu republiky.
Ústavní obyčej vyžaduje, aby demisi president přijal, a až poté je jí přiznána účinnost. Pokud president demisi odmítne, hledí se na ni tak, jako by nebyla podána. Protože nelze nikoho nutit, aby vykonával funkci, včetně funkce ústavního činitele, proti své vůli, lze presumovat, že v případě sporu by členové vlády svou vůli odstoupit mohli prosadit i proti presidentově vůli. Takový případ dosud nenastal, práva nepřijmout demisi několika ministrů však využil president Václav Klaus v r. 2005, kdy tak přiměl k odchodu premiéra Stanislava Grosse.
Naproti tomu 25. února 1948 president Edvard Beneš pod tlakem přijal demisi části nekomunistických ministrů, čímž usnadnil komunistické straně nástup k moci.
