Majitel: Porovnání verzí
d (překlep) |
(* Kamila T. Bubelová: ''[http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Iuridica2/Iuridica2_03.pdf Držitel – detentor nebo possessor?]'' In Acta PF UP 2/2000, pp. 29–34 (PDF)) |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Podle § 309 [[ABGB]]: "Kdo má věc ve své moci nebo úschově, sluje její majitel. Má-li majitel věci vůli ji za svou podržeti, jest jejím | Podle § 309 [[ABGB]]: "Kdo má věc ve své moci nebo úschově, sluje její majitel. Má-li majitel věci vůli ji za svou podržeti, jest jejím | ||
| − | držitelem." V rámci vulgarisace [[právo|práva]] za kommunismu došlo k ztotožnění majitele s [[vlastník]]em. Potřebné rozlišování mezi vlastníkem, držitelem a majitelem z československého právního řádu do značné míry zmizelo a bylo nahrazeno scholastickým rozlišováním mezi věcmi a jinými předměty práv, | + | držitelem." V rámci vulgarisace [[právo|práva]] za kommunismu došlo k ztotožnění majitele s [[vlastník]]em. Potřebné rozlišování mezi vlastníkem, držitelem a majitelem z československého právního řádu do značné míry zmizelo a bylo nahrazeno scholastickým rozlišováním mezi věcmi a jinými předměty práv, dědictvím římského práva, zprostředkovaným přes Německo. Zatímco v ABGB jsou [[oprávnění]] věcí a tedy předmětem vlastnictví, v [[občanský zákoník|občanském zákoníku]] z r. 1964 věcí ani předmětem vlastnictví nejsou. |
| + | |||
| + | == Majitel podle platného práva == | ||
| + | Přes theoretickou správnost předchozího výkladu je třeba upozornit, že český [[právní řád]] používá termínu majitel i v mnoha dalších významech: | ||
| + | # majitel [[cenné papíry|cenných papírů]]; zákon však preferuje pojem ''cenný papír na doručitele'' | ||
| + | # majitel [[obchodní podíl|obchodního podílu]] – místo systémovějšího "držitel" (srov. angl. ''shareholder''); ve skutečnosti se však jedná o vlastníka | ||
| + | # majitel [[účet|účtu]] v [[banka|bance]] (angl. ''account holder'') | ||
| + | # majitel [[průmyslové právo|průmyslových práv]] (chybné užití v [[přestupek|přestupkovém]] zákoně) | ||
| + | # ''promiscue'' s "vlastník" | ||
| + | |||
| + | Dá se tedy říci, že ABGB původně zamýšlenou, z římského práva vycházející tripartici majitel–držitel–vlastník (něm. ''Inhaber–Besitzer–Eigentümer'', lat. ''detentor–possessor–dominus'') živý jazyk neakceptoval a usus termínu ''majitel'' se posunul od doktrinou stanoveného synonyma k ''detentor'' k dnešnímu synonymu k ''vlastník''. | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[majetek]] | ||
| + | * [[vlastnictví]] | ||
| + | * [[držba]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * Kamila T. Bubelová: ''[http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Iuridica2/Iuridica2_03.pdf Držitel – detentor nebo possessor?]'' In Acta PF UP 2/2000, pp. 29–34 (PDF) | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
Aktuální verse z 3. 3. 2009, 14:06
Majitel (lat. detentor) je osoba, která věc ovládá, má ji ve své moci.
Podle § 309 ABGB: "Kdo má věc ve své moci nebo úschově, sluje její majitel. Má-li majitel věci vůli ji za svou podržeti, jest jejím držitelem." V rámci vulgarisace práva za kommunismu došlo k ztotožnění majitele s vlastníkem. Potřebné rozlišování mezi vlastníkem, držitelem a majitelem z československého právního řádu do značné míry zmizelo a bylo nahrazeno scholastickým rozlišováním mezi věcmi a jinými předměty práv, dědictvím římského práva, zprostředkovaným přes Německo. Zatímco v ABGB jsou oprávnění věcí a tedy předmětem vlastnictví, v občanském zákoníku z r. 1964 věcí ani předmětem vlastnictví nejsou.
Majitel podle platného práva
Přes theoretickou správnost předchozího výkladu je třeba upozornit, že český právní řád používá termínu majitel i v mnoha dalších významech:
- majitel cenných papírů; zákon však preferuje pojem cenný papír na doručitele
- majitel obchodního podílu – místo systémovějšího "držitel" (srov. angl. shareholder); ve skutečnosti se však jedná o vlastníka
- majitel účtu v bance (angl. account holder)
- majitel průmyslových práv (chybné užití v přestupkovém zákoně)
- promiscue s "vlastník"
Dá se tedy říci, že ABGB původně zamýšlenou, z římského práva vycházející tripartici majitel–držitel–vlastník (něm. Inhaber–Besitzer–Eigentümer, lat. detentor–possessor–dominus) živý jazyk neakceptoval a usus termínu majitel se posunul od doktrinou stanoveného synonyma k detentor k dnešnímu synonymu k vlastník.
Vizte též
Další odkazy
- Kamila T. Bubelová: Držitel – detentor nebo possessor? In Acta PF UP 2/2000, pp. 29–34 (PDF)
