Latae sententiae: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Trest ''latae sententiae''''' (lat. doslova "uložený trest"), též '''samočinný trest''', je zvláštností [[kanonické právo|kanonického]] trestního práva, která nemá ve | + | '''Trest ''latae sententiae''''' (lat. doslova "uložený trest"), též '''samočinný trest''', je zvláštností [[kanonické právo|kanonického]] trestního práva, která nemá ve světském právu obdoby. [[Trest]] ''latae sententiae'' nastupuje již spácháním kanonického [[trestný čin|trestného činu]] a není tudíž [[pachatel]]i nikým ukládán. [[Rozsudek]] je pouze deklaratorním rozhodnutím, kterým se uložení trestu potvrzuje. |
| − | Dokud však trest není platně (pravomocně) | + | Dokud však trest není platně (pravomocně) prohlášen, působí pouze ve [[vnitřní obor|vnitřním oboru]]. |
| − | Takto se postupuje jen u nejtěžších zločinů, např. v případě fysického napadení [[papež]]e nebo u znesvěcení [[eucharistie]], a až na jedinou výjimku | + | Takto se postupuje jen u nejtěžších zločinů, např. v případě fysického napadení [[papež]]e nebo u znesvěcení [[eucharistie]], a až na jedinou výjimku lze ''lata sententia'' ukládat pouze [[censura (trest)|censury]]. Jinak je trest, stejně jako v sekulárním právu, ukládám konstitutivním rozhodnutím, tj. '''ferenda sententia''' (lat. "trest, který bude uložen"). |
== Užití v češtině == | == Užití v češtině == | ||
| − | V češtině je u obou nutné užívat variantu s -ae, pokud je spojena se substantivem (např. "censura ''ferendae sententiae''"), kdežto bez substantiva je třeba použít absolutní ablativ, tj. | + | V češtině je u obou slovních spojení nutné užívat variantu s -ae, pokud je spojena se substantivem (např. "censura ''ferendae sententiae''"), kdežto bez substantiva je třeba použít absolutní ablativ, tj. variantu s -a: "Byl potrestán ''lata sententia''." |
| − | |||
[[Kategorie:Kanonické právo]] | [[Kategorie:Kanonické právo]] | ||
Aktuální verse z 4. 6. 2007, 11:12
Trest latae sententiae (lat. doslova "uložený trest"), též samočinný trest, je zvláštností kanonického trestního práva, která nemá ve světském právu obdoby. Trest latae sententiae nastupuje již spácháním kanonického trestného činu a není tudíž pachateli nikým ukládán. Rozsudek je pouze deklaratorním rozhodnutím, kterým se uložení trestu potvrzuje.
Dokud však trest není platně (pravomocně) prohlášen, působí pouze ve vnitřním oboru.
Takto se postupuje jen u nejtěžších zločinů, např. v případě fysického napadení papeže nebo u znesvěcení eucharistie, a až na jedinou výjimku lze lata sententia ukládat pouze censury. Jinak je trest, stejně jako v sekulárním právu, ukládám konstitutivním rozhodnutím, tj. ferenda sententia (lat. "trest, který bude uložen").
Užití v češtině
V češtině je u obou slovních spojení nutné užívat variantu s -ae, pokud je spojena se substantivem (např. "censura ferendae sententiae"), kdežto bez substantiva je třeba použít absolutní ablativ, tj. variantu s -a: "Byl potrestán lata sententia."
