Soukromé právo: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní methodou soukromoprávní regulace je dispositivní stanovení optim.)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Soukromé právo''' je takové [[právo]], kde [[právní vztah]] charakterisuje ''symetrie'' a ''rovnost'' účastníků.
+
'''Soukromé právo''' je takové [[právo]], kde [[právní vztah]] charakterisuje ''symetrie'' a ''rovnost'' účastníků. Jedná se o horizontální vztahy.
  
 
Příkladem je právo na náhradu [[škoda|škody]] nebo právo na [[mzda|mzdu]] za vykonanou práci. V řízení o takovém nároku jsou obě strany v rovnoprávném postavení, žádná z nich není oprávněna něco druhé straně autoritativně nařizovat, a v případě sporu rozhoduje [[soud]] v [[občanskoprávní řízení|občanskoprávním řízení]].
 
Příkladem je právo na náhradu [[škoda|škody]] nebo právo na [[mzda|mzdu]] za vykonanou práci. V řízení o takovém nároku jsou obě strany v rovnoprávném postavení, žádná z nich není oprávněna něco druhé straně autoritativně nařizovat, a v případě sporu rozhoduje [[soud]] v [[občanskoprávní řízení|občanskoprávním řízení]].
 +
 +
Základní methodou soukromoprávní [[regulace]] je [[dispositivní norma|dispositivní]] stanovení optim.
 +
 +
== {{Reference}} ==
 +
* Ernest J. Weinrib: ''The Idea of Private Law''. Harvard University Press 1995, 258 pp., ISBN 978-0674442122[http://books.google.com/books?id=lc9GoAw7pnUC&pg=PP1]
 +
* William Lucy: ''Philosophy of Private Law''. OUP 2007, 452 pp., ISBN 978-0198700685
 +
* James Gordley: ''Foundations of Private Law. Property, Tort, Contract, Unjust Enrichment''. OUP 2007, 491 pp., ISBN 978-0199227662
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==

Aktuální verse z 22. 12. 2011, 10:01

Soukromé právo je takové právo, kde právní vztah charakterisuje symetrie a rovnost účastníků. Jedná se o horizontální vztahy.

Příkladem je právo na náhradu škody nebo právo na mzdu za vykonanou práci. V řízení o takovém nároku jsou obě strany v rovnoprávném postavení, žádná z nich není oprávněna něco druhé straně autoritativně nařizovat, a v případě sporu rozhoduje soud v občanskoprávním řízení.

Základní methodou soukromoprávní regulace je dispositivní stanovení optim.

Prameny a literatura

  • Ernest J. Weinrib: The Idea of Private Law. Harvard University Press 1995, 258 pp., ISBN 978-0674442122[1]
  • William Lucy: Philosophy of Private Law. OUP 2007, 452 pp., ISBN 978-0198700685
  • James Gordley: Foundations of Private Law. Property, Tort, Contract, Unjust Enrichment. OUP 2007, 491 pp., ISBN 978-0199227662

Vizte též