Diskuse:Retribuce: Porovnání verzí

Aktuální verse z 12. 6. 2007, 21:38

Retribuční soudnictví

Nesouhlasím, aby ve výčtu příkladů retribučního soudnictví byla tato věta: "Vypálení Lidic v r. 1942 za tzv. heydrichiády jako kolektivní pomsta za atentát na Reinharda Heydricha je příkladem fungování retribučních principů v praxi." protože vraždění nacistů - především a jmenovitě vyhlazení Lidic - nemělo oporu v žádném zákoně, ani nacistickém. Nehledě na to, že zařazení masových vražd tohoto typu mezi poválečnou retribuci a lustrační zákon považuji za (mírně řečeno) krajně neadekvátní. --Honzula 14:09, 10. 6. 2007 (CEST)

Retribuce často nemá oporu v právu, tu má pouze retribuční soudnictví (viz druhý odstavec článku). Mezi bezprávným vyhlazením Lidic a poválečným masakrováním sudetských Němců analogii vidím. Správně hovoříte o masové vraždě: v obou případě šlo o genocidium. --Tomáš Pecina 15:08, 10. 6. 2007 (CEST)

Zajímalo by mne, odkud pochází definice použitá v prvním odstavci, totiž že "tohoto termínu se však užívá zejména v případech, kdy je odplata vykonávána masově, na velké skupině osob, zpravidla plošně a bez přesného rozlišení individuálního zavinění, na podkladě presumované kolektivní viny." a "Retribuce v užším slova smyslu je vykonávána po skončení války na poraženém nepříteli a jeho pomocnících"

Taky bych rád upozornil, že příklady vyjmenované po druhém odstavci (retribuční soudnictví), budou čtenářem nutně vnímány, jako doklady retribučního soudnictví, které však, je jste přiznal, oporu v právu má, zatímco vraždění v Lidicích (a ještě normalizační čistky) nikoliv.

Stejně tak musím konstatovat, že ve výčtu není uvedeno "poválečné masakrování sudetských Němců", které oporu v právu nemělo, ale pouze taková retribuce, která byla podložena dekrety (na něž je zde přímo odkazováno!), tedy právním prostředkem. Analogie s "bezprávným vyhlazením Lidic" mi tedy stále uniká. --Honzula 18:55, 11. 6. 2007 (CEST)

Definice je moje, originální; snažil jsem se postihnout význam tohoto termínu co nejpřesněji. Opora retribučního soudnictví v právu je jen formální, materiálně jde obvykle o bezpráví maskované do justičních procedur. Jistě máte pravdu, že genocida sudetských Němců by měla být jako příklad retribucí uvedena. Napravíme to. --Tomáš Pecina 21:25, 11. 6. 2007 (CEST)

Dobře, ale výraz retribuce se (nejen v češtině, ale i v jiných jazycích) používá především v souvislosti s justicí, a tedy právem. V česky psané literatuře (něco už jsem na téma přečet) se pak tento výraz používá téměř výhradně v souvislosti s poválečným soudnictvím. S vztažením tohoto termínu na represe v době heydrichiády, normalizační čistky nebo lustraci, se zde setkávám vůbec poprvé.

Poválečné procesy se zločinci, zrádci a kolaboranty v naprosté většině nebyly vedeny proti skupinám (jako se dělo např. v 50. letech), ale většinou proti jednotlivcům. Definice, která tvrdí, že "tohoto termínu se však užívá zejména v případech, kdy je odplata vykonávána masově, na velké skupině osob, zpravidla plošně a bez přesného rozlišení individuálního zavinění" mi proto přijde zcela neadekvátní, neodpovídající dosavadnímu úzu v užívání slova retribuce.--Honzula 19:15, 12. 6. 2007 (CEST)

Je fakt, že pro vyhlazení Lidic se víc hodí termín represálie, pod který by to mělo být podřazeno. Díky za poznámku, článek upravím. --Tomáš Pecina 22:38, 12. 6. 2007 (CEST)