Diskuse:Církev: Porovnání verzí

Aktuální verse z 14. 3. 2011, 13:37

Polemika

Znakem spolku není demokratičnost; znám velice nedemokratické spolky. Rovněž ukládání povinností třetím osobám je běžný jev. -- Zacheus 09:30, 22. 2. 2007 (CET)

Ve druhém případě doporučuji studium zákona o sdružování, který takové spolky expressis verbis zapovídá, a v případě prvém částečně, nikoli však zcela souhlasím. Formulaci upravím. --Tomáš Pecina 10:22, 22. 2. 2007 (CET)

Ano, máte pravdu, že § 5 i. f. stanoví: "Nesmějí řídit státní orgány a ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy." To je však absurdní postkommunistická věta. Navíc nelze nijak dovodit, že by to byla překážka registrace. Cf. § 20 zákona 134/1867 ř. z.: "Nižádný spolek nečiň usnesení aneb nevydávej vynesení takových, ježto by odporoval zákonu trestnímu, aneb jimiž by spolek, co do obsahu nebo do formy, sobě osoboval autoritu v některém oddělení zákonodárství nebo exekutivní moci," který však má dosti odlišný smysl. Domnívám se proto, že Iuridictum by nemělo přeceňovat platnou českou právní úpravu, zvláště, když je jedná o zjevy, které jinde nemají obdoby. -- Zacheus 13:35, 22. 2. 2007 (CET)

§ 8 odst. 1 písm. d) --Tomáš Pecina 15:44, 22. 2. 2007 (CET)

To jsou však cíle, které zjevně směřují na první větu. Druhá věta má na mysli praxi. -- Zacheus 16:21, 22. 2. 2007 (CET)

Mezi oběma větami není rozdíl, takže rozpor s druhou větou je důvodem pro neregistraci: cílem církve je mj. ukládat povinnosti všem pokřtěným, bez ohledu na to, zda chtějí nebo ne být součástí církve. --Tomáš Pecina 16:27, 22. 2. 2007 (CET)

Je to sporné, ale zřejmě máte pravdu. Nicméně vzniká otázka, kdo je členem Církve. Domnívám se, že zřejmě každý pokřtěný.

"Es entstanden Vereine ... mit religiösen Zielen: christliche Vereine, Freikirchen, Missionsverein, etc." de:Verein. -- Zacheus 16:44, 22. 2. 2007 (CET)

Ano. Viz can. 201 § 1: "Christifideles sunt qui, utpote per baptismum Christo incorporati, in populum Dei sunt constituti, atque hac ratione muneris Christi sacerdotalis, prophetici et regalis suo modo participes facti, secundum propriam cuiusque condicionem, ad mission emexercendam vocantur, quam Deus Ecclesiae in mundo adimplendam concredidit." --Tomáš Pecina 17:29, 22. 2. 2007 (CET)

Důkaz boží existence

jehož existenci nelze přírodvědeckými methodami prokázat

Jakými jinými? Uznáváte snad za relevantní metafysické důkazní prostředky? A to jste ještě nečetl můj článek o eucharistii! --Tomáš Pecina 15:42, 22. 2. 2007 (CET)

Jest theologie vědou čili nic? -- Zacheus 16:21, 22. 2. 2007 (CET)

Ne, nakolik jejím předmětem je pověra. --Tomáš Pecina 16:28, 22. 2. 2007 (CET)

Pokračování polemiky

Obávám se, že vaše editace článku Církev neprospěla. Váš názor je jistě legitimní a měl by být presentován, ale ukazuje se, že v daném případě se forma "paralelního monologu" příliš nehodí, protože výsledkem je zmatená informace bez encyklopedické hodnoty a praktické použitelnosti. Mohl byste, prosím, příležitostně shrnout své výhrady do zvláštní sekce a nevypisovat je přímo u argumentů "militantních antiklerikálů"? Děkuji! --Tomáš Pecina 16:33, 2. 9. 2008 (UTC)

 ??? Máte na mysli tuto rok a půl starou editaci? —Guy Peters 23:53, 2. 9. 2008 (UTC)

Ano, měl jsem za to, že text najde nějakou přijatelnou formu, ale zamrzl v dosti nepřijatelné podobě: není to encyklopedické heslo. Děkuji. --Tomáš Pecina 03:29, 3. 9. 2008 (UTC)

V tom případě je před námi editační spor, který je obtížně řešitelný, protože NPOV použít nemůžeme. Navrhuji tento postup: V textu ponechat pouze nesporné informace. Názory, které se různí, dát někam stranou; mimo hlavní text. —Guy Peters 06:26, 3. 9. 2008 (UTC)

Zcela souhlasím s vydavatelem Iuridicta panem Pecinou. Je to jaksi zabředlé. Navrhuji, vymazat vše až na editace pana Peciny. Poté pak je možno dodávat další informace jednu po druhé a jednotlivě je tak říkajíc upravit do stavu NPOV. To je jistě to nejlepší řešení. Dr. Horác Kadlec 15:49, 3. 9. 2008 (UTC)

Já to jako editační spor nevidím, jde jen o to, jak presentovat oba protichůdné názory čtenáři v encyklopedické podobě. Nechtěl jsem editaci dělat sám, abych nezasáhl do integrity vašeho názoru. --Tomáš Pecina 17:08, 3. 9. 2008 (UTC)

Klidně zasáhněte. Jde o to, že by na jedné straně měly být nesporné věci a na straně druhé sporné, kde je možno presentovat církevní a anticírkevní názor. —Guy Peters 22:36, 5. 9. 2008 (UTC)

Mám námitku k charakteristice Církev řeckokatholická – na přechodu k pravoslaví. Církev řeckokatholická (správně "katholická církev byzantského obřadu") vznikla připojením pravoslavných oblastí pod jurisdikci Vatikánu tzv. brestlitevskou unií r.1596. Jednalo se o typicky jesuitskou lstivost, věřící to pochopili tak, že "papež přijal pravoslaví". Každopádně ta charakteristika neplatí. Jedná se o pravoslavné, připojené (dodejme: nekalým způsobem) k papežství.

Ten přechod je nutno brát cum grano salis. Dám tam "blízká", aby to nemátlo.
—Guy Peters 11. 1. 2011, 13:03 (CET)

A proč ne ten oficiální název? Ten je samovysvětlující.

Protože nic takového jako Katholická církev byzantského obřadu neexistuje. Ano, je 14 katholických církví byzantského obřadu, ale s právní subjektivitou to nemá nic společného.

Text jsem tedy opravil, aby byl ještě přesnější a zohlednil 4 ostatní východní rity.
—Guy Peters 17. 1. 2011, 17:05 (CET)

"Protože nic takového jako Katholická církev byzantského obřadu neexistuje." Mýlíte se. Je to rovněž officiální název této církve.

Znovu opakuji, že sice je 14 katholických církví byzantského obřadu, ale s právní subjektivitou to nemá nic společného.
—Guy Peters 14. 3. 2011, 13:37 (CET)