Diskuse s uživatelem:Tomáš Pecina: Porovnání verzí
(→dvojí státní občanství) |
(→dvojí státní občanství) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 79: | Řádka 79: | ||
Našel jsem dnes zajímavé údaje k otázce státního občanství ČSR. Před lety (2007) jsme na toto téma vedli diskusi a na mou otázku ''"jak bylo v čs. předválečném právu ošetřeno dvojí státní občanství"'' jste tehdy odpověděl ''"Soudě podle naturalisační úmluvy s US nijak"''. Vladimír Verner, autor hesla ''Občanství státní'' (HÁCHA, E. - HOETZEL, J. - WEYR, F. - LAŠTOVKA, K.: Slovník veřejného práva československého, sv. II, Brno 1932) podává tento výklad: ''Objektem práva státního občanství je stát jako jednotný celistvý útvar územní. Proto je státní občanství v Československé republice jediné a jednotné a příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem Československé republiky.'' (...) ''Snahy o odstranění sporů o státní občanství mezi jednotlivými státy, zvláště k zamezení toho, aby nebylo osob bez státního občanství a osob s dvojím státním občanstvím, vedly v poslední době k pokusu o uzavření ''"Konvence o určitých otázkách ohledně sporů ze zákonů o státním občanství."'' sjednané v Haagu ve dnech 13. a 21. dubna 1931.'' Mezi způsoby pozbytí st. o. vypočítává: opci pro cizí stát, vystěhování a propuštění ze státního svazku, úřední nález atd. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 12. 10. 2011, 16:03 (CEST) | Našel jsem dnes zajímavé údaje k otázce státního občanství ČSR. Před lety (2007) jsme na toto téma vedli diskusi a na mou otázku ''"jak bylo v čs. předválečném právu ošetřeno dvojí státní občanství"'' jste tehdy odpověděl ''"Soudě podle naturalisační úmluvy s US nijak"''. Vladimír Verner, autor hesla ''Občanství státní'' (HÁCHA, E. - HOETZEL, J. - WEYR, F. - LAŠTOVKA, K.: Slovník veřejného práva československého, sv. II, Brno 1932) podává tento výklad: ''Objektem práva státního občanství je stát jako jednotný celistvý útvar územní. Proto je státní občanství v Československé republice jediné a jednotné a příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem Československé republiky.'' (...) ''Snahy o odstranění sporů o státní občanství mezi jednotlivými státy, zvláště k zamezení toho, aby nebylo osob bez státního občanství a osob s dvojím státním občanstvím, vedly v poslední době k pokusu o uzavření ''"Konvence o určitých otázkách ohledně sporů ze zákonů o státním občanství."'' sjednané v Haagu ve dnech 13. a 21. dubna 1931.'' Mezi způsoby pozbytí st. o. vypočítává: opci pro cizí stát, vystěhování a propuštění ze státního svazku, úřední nález atd. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 12. 10. 2011, 16:03 (CEST) | ||
− | :Zde musím tlumit vaše nadšení: tato úmluva nebyla Československem nikdy ratifikována. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 12. 10. 2011, 21:16 (CEST) | + | :Zde musím tlumit vaše nadšení: tato úmluva nebyla Československem nikdy ratifikována [http://www.unhcr.org/refworld/docid/3ae6b3b00.html]. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 12. 10. 2011, 21:16 (CEST) |
+ | |||
+ | ::Musím říct, že Vaše odpověď mě poněkud zaskočila, neboť zmíněný "pokus o uzavření konvence" jsem nepovažoval ani zdaleka za nejdůležitější a nejzajímavější část citovaného hesla, rozhodně ne zhlediska zaměřění naší debaty. Za podstatné považuji jednozančné stanovisko, že dvojí občanství je jev nežádoucí; dále že ''příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem ČSR'' a konečně, že pozbytí občanství mohlo nastat mj. úředním nálezem. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 18. 10. 2011, 13:20 (CEST) | ||
+ | |||
+ | :To by bylo na delší povídání. Obecně existuje dlouhodobý boj mezi státy, které proti bezdomovectví a bipolitismu bojují, a občany, pro které může být výhodné být občanem několika států, případně být bez občanství, tj. apatridou. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 18. 10. 2011, 15:16 (CEST) |
Aktuální verse z 18. 10. 2011, 14:16
Sem mi můžete psát vzkazy, přání, dotazy, kritiku... --Tomáš Pecina 01:29, 25. 9. 2005 (CEST)
Obsah
Kategorie
Je třeba nějak stanovit strom kategorií. -- Zacheus 13:12, 26. 9. 2005 (CEST)
barvy vnejsich/vnitrnich odkazu
ahoj, navrhuji zmenit barvu odkazu uvnitr iuridictum, nebot jich je mnohem mene nez tech "ven" a neni extra prijemne pokazde na to slovo najizdet a koukat se, kam link odkazuje... ale berte to jako navrj, ne jako prikaz :) --Macronyx 13. 10. 2005, 23:44 (CEST)
- Odkazy ven jsou světlejší, takže by se měly dát – aspoň theoreticky – odlišit na první pohled. Fakt je, že ten rozdíl je malý, takže mohou splývat s normálními linky (navíc je známo, že citlivost lidského zraku k modré barvě je individuální: já třeba neumím dobře rozlišit černou od tmavě modré, naopak externí linky jako světlejší vidím bez potíží). Zkusím zahýbat barvou, zatím tam byla defaultní z MediaWiki. Díky za upozornění! --Tomáš Pecina 13. 10. 2005, 23:57 (CEST)
kdyz je svetly mezi dvema tmavymi, tak rozlisit jde, ale pokud je nekde samostatne, tak to chce trochu "zbystrit" zda je to ten svetly nebo tmavejsi. jinak ale nosim bryle, to zase nerikam :))--Macronyx 14. 10. 2005, 17:35 (CEST)
- V tom případě nezbývá než zvážit koupi nového monitoru – aspoň na mém LCD, kdyby ta světle modrá byla ještě světlejší, musel bych ji nazvat tmavě bílou. --Tomáš Pecina 14. 10. 2005, 19:18 (CEST)
Pahýly
Ve zlém jsem se rozešel s wikipedií. Rád bych se účastnil tady, ale mám jednu věc – v pravidlech jsem našel zákaz pahýlů, s tím mám velký problém, není to snad nějaká má libůstka nebo že bych chtěl vydírat, ale bytostně to souvisí s mým způsobem práce. jvano
- Pahýly jsou podvod na čtenáři – předkládáme mu něco, co se tváří jako článek/heslo, ale ve skutečnosti jím není. Proto se kloním k jejich nepoužívání, ale není to samozřejmě žádné dogma. Kromě toho je otázka, co je to pahýl: některá hesla na Iuridictu jsou velmi krátká, aniž by nutně byla pahýly. --Tomáš Pecina 30. 10. 2005, 19:29 (CET)
Poslal jsem Vám e-mail, ale vrátil se mi jako nedoručitelný. Detaily nechci zveřejňovat. -- Zacheus 10. 9. 2006, 08:38 (CEST)
- Ano, díky za upozornění, to už je vyřešeno. --Tomáš Pecina 15. 9. 2006, 14:59 (CEST)
ParserFunctions
Děkuji, za to, že jste se na to podíval :-) --Augustin Machacek 03:55, 2. 2. 2007 (CET)
- Podíval a opravil (ne wiki, stačilo změnit výraz). Pořád to nefunguje? --Tomáš Pecina 03:58, 2. 2. 2007 (CET)
Agora
Podívejte se prosím na agoru. -- Zacheus 11:11, 12. 2. 2007 (CET)
- Co přesně máte na mysli? --Tomáš Pecina 16:13, 12. 2. 2007 (CET)
Sjednocení kategorie MP a MPV. -- Zacheus 16:53, 12. 2. 2007 (CET)
- Tak proč je nesjednotíte sám? Je to pár článků a jistě se v tomto odvětví práva výborně vyznáte. --Tomáš Pecina 17:09, 12. 2. 2007 (CET)
Myslil jsem, že by robot ušetřil tuto mechanickou práci. -- Zacheus 17:58, 12. 2. 2007 (CET)
- Nenapadlo mne, že máte na mysli toto. Kategorie tedy sjednotím na Mezinárodní právo – to by mělo stačit, není nutné podrobná kategorisace. --Tomáš Pecina 19:31, 12. 2. 2007 (CET)
Přesměrování
Jinak jsem vás chtěl upozornit na to, že tuším od Mediawiki 1.9 je možno přesměrovávat i na určitou sekci článku (#redirect:[[článek#sekce]]). Osobně se mi zdá mnohem lepší u zakládaných redirektů typu Prvopis, Druhopis, Opis.. atd, tedy u pojmů, které jsou vyjménovány a vysvětleny v rámci jedné sekce na ni odkazovat přimo. Pokud totiž někdo hledá přimo onen termín, nemusí ho obsah článku Listina až zas tak zajímat, a zbytečně musí psát Ctrl+F && Prvopis atd. navíc... --Augustin Machacek 04:21, 24. 2. 2007 (CET)
- Máte pravdu. Je to tím, že používám na monitoru rozlišení 1920×1200, takže mi téměř všechny články připadají "krátké". --Tomáš Pecina 06:02, 24. 2. 2007 (CET)
Hlavní strana
Mohu tedy návrh přesunout na hlavní stranu? -- Zacheus 09:21, 8. 3. 2007 (CET)
- Ještě moment, prosím, posečkejte, mám rozepsané Kanonické procesní právo, pak se budu věnovat Hlavní straně. Je tam nutné drobné technické doladění. --Tomáš Pecina 10:26, 8. 3. 2007 (CET)
OK. -- Zacheus 13:11, 8. 3. 2007 (CET)
Lex Schwarzenberg
Nejsem si jistý, jestli je vhodné dávat odkazy na tento článek do článků o uzákoněných zásluhách Masaryka, Hlinky, Štéfánika a Beneše, když je tento zákon o něčem úplně jiném. Nehodil by se víc do tématu konfiskací?
- Také jsem měl pochybnosti, ale nakonec jsem se přiklonil k názoru, že rozhodující je formální shoda: že je to zákon pojmenovaný podle konkrétní osoby. Materiálně se tyto dvě skupiny podstatně liší. Link z konfiskace by měl být také, není-li, doplním ho. --Tomáš Pecina 22:30, 12. 6. 2007 (CEST)
Poznámka pod čarou
Jde nějak udělat poznámku pod čarou? Konkrétně odkaz na knihu v článku Lex Masaryk. --Honzula 17:36, 13. 6. 2007 (CEST)
- Snad ano: Máme aktivovanou extensi Cite, zkuste se podívat do návodu. --Tomáš Pecina 19:03, 13. 6. 2007 (CEST)
Karel Eliáš
Dobrý den, jsem ve světě práva nováčkem (student), proto mám jen malou připomínku a předem se omlouvám, jestli je z nějakého důvodu zbytečná. Na stránce o profesoru Karlu Eliášovi uvádíte, že je externím profesorem ZČU v Plzni, to by ovšem už neměla být pravda, ze ZČU v Plzni měl p. Eliáš odejít a z tohoto důvodu se účasti na tamní univerzitě vzdal i nynější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ondřej Brožek
- Dovolím si odpovědět za Tomáše Pecinu: Pokud máte pro své tvrzení hodnověrný zdroj, tak jej prosím doplňte přímo do článku.
—Guy Peters 21. 6. 2011, 10:04 (CEST)
dvojí státní občanství
Našel jsem dnes zajímavé údaje k otázce státního občanství ČSR. Před lety (2007) jsme na toto téma vedli diskusi a na mou otázku "jak bylo v čs. předválečném právu ošetřeno dvojí státní občanství" jste tehdy odpověděl "Soudě podle naturalisační úmluvy s US nijak". Vladimír Verner, autor hesla Občanství státní (HÁCHA, E. - HOETZEL, J. - WEYR, F. - LAŠTOVKA, K.: Slovník veřejného práva československého, sv. II, Brno 1932) podává tento výklad: Objektem práva státního občanství je stát jako jednotný celistvý útvar územní. Proto je státní občanství v Československé republice jediné a jednotné a příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem Československé republiky. (...) Snahy o odstranění sporů o státní občanství mezi jednotlivými státy, zvláště k zamezení toho, aby nebylo osob bez státního občanství a osob s dvojím státním občanstvím, vedly v poslední době k pokusu o uzavření "Konvence o určitých otázkách ohledně sporů ze zákonů o státním občanství." sjednané v Haagu ve dnech 13. a 21. dubna 1931. Mezi způsoby pozbytí st. o. vypočítává: opci pro cizí stát, vystěhování a propuštění ze státního svazku, úřední nález atd. --Honzula 12. 10. 2011, 16:03 (CEST)
- Zde musím tlumit vaše nadšení: tato úmluva nebyla Československem nikdy ratifikována [1]. --Tomáš Pecina 12. 10. 2011, 21:16 (CEST)
- Musím říct, že Vaše odpověď mě poněkud zaskočila, neboť zmíněný "pokus o uzavření konvence" jsem nepovažoval ani zdaleka za nejdůležitější a nejzajímavější část citovaného hesla, rozhodně ne zhlediska zaměřění naší debaty. Za podstatné považuji jednozančné stanovisko, že dvojí občanství je jev nežádoucí; dále že příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem ČSR a konečně, že pozbytí občanství mohlo nastat mj. úředním nálezem. --Honzula 18. 10. 2011, 13:20 (CEST)
- To by bylo na delší povídání. Obecně existuje dlouhodobý boj mezi státy, které proti bezdomovectví a bipolitismu bojují, a občany, pro které může být výhodné být občanem několika států, případně být bez občanství, tj. apatridou. --Tomáš Pecina 18. 10. 2011, 15:16 (CEST)