Rovnost stran: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[Kategorie:Základní práva\]\] +Kategorie:Lidská práva)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Rovnost''' [[ | + | '''Rovnost''' [[procesní strana|procesních stran]] je jednou z důležitých zásad [[řízení]] před [[soud]]em i před [[správní úřad|správním úřadem]]. Vyžaduje, aby [[orgán veřejné moci]] jednal se všemi stranami stejně a žádnou z nich během řízení ani v rozhodnutí proti druhé nezvýhodňoval nebo neznevýhodňoval. |
Typickým a častým příkladem porušení této zásady je sepárátní projednání věci s jednou ze stran. Běžně se to děje v [[trestní řízení|trestním řízení]], kde soudy případ neformálně projednávají se [[státní zástupce|státními zástupci]]. Podobně správní úřady mají tendenci zvlášť v řízeních, kde jde o skupinové zájmy (např. dotčených uživatelů sousedících nemovitostí) proti zájmům velkých podnikatelských sujektů (např. investora hypermarketu), projednat záležitost mimo ústní jednání pouze s tímto podnikatelem (popsaná praxe navíc podporuje vznik [[korupce]]). | Typickým a častým příkladem porušení této zásady je sepárátní projednání věci s jednou ze stran. Běžně se to děje v [[trestní řízení|trestním řízení]], kde soudy případ neformálně projednávají se [[státní zástupce|státními zástupci]]. Podobně správní úřady mají tendenci zvlášť v řízeních, kde jde o skupinové zájmy (např. dotčených uživatelů sousedících nemovitostí) proti zájmům velkých podnikatelských sujektů (např. investora hypermarketu), projednat záležitost mimo ústní jednání pouze s tímto podnikatelem (popsaná praxe navíc podporuje vznik [[korupce]]). | ||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Ve [[správní řízení|správním řízení]] jsou běžné případy, kdy správní úřad před některými účastníky zatají část spisového materiálu, např. znalecký posudek. I to je porušením zásady rovnosti procesních stran, neboť takto postižení účastníci správního řízení nemohou plně uplatňovat svá procesní práva. | Ve [[správní řízení|správním řízení]] jsou běžné případy, kdy správní úřad před některými účastníky zatají část spisového materiálu, např. znalecký posudek. I to je porušením zásady rovnosti procesních stran, neboť takto postižení účastníci správního řízení nemohou plně uplatňovat svá procesní práva. | ||
| − | Poukazování | + | Poukazování na zjevné porušení zásady rovnosti stran patří k nejčastějším výtkám proti [[Norimberský proces|Norimberskému procesu]]. |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lidská práva]] |
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
Aktuální verse z 29. 10. 2006, 14:26
Rovnost procesních stran je jednou z důležitých zásad řízení před soudem i před správním úřadem. Vyžaduje, aby orgán veřejné moci jednal se všemi stranami stejně a žádnou z nich během řízení ani v rozhodnutí proti druhé nezvýhodňoval nebo neznevýhodňoval.
Typickým a častým příkladem porušení této zásady je sepárátní projednání věci s jednou ze stran. Běžně se to děje v trestním řízení, kde soudy případ neformálně projednávají se státními zástupci. Podobně správní úřady mají tendenci zvlášť v řízeních, kde jde o skupinové zájmy (např. dotčených uživatelů sousedících nemovitostí) proti zájmům velkých podnikatelských sujektů (např. investora hypermarketu), projednat záležitost mimo ústní jednání pouze s tímto podnikatelem (popsaná praxe navíc podporuje vznik korupce).
Ve správním řízení jsou běžné případy, kdy správní úřad před některými účastníky zatají část spisového materiálu, např. znalecký posudek. I to je porušením zásady rovnosti procesních stran, neboť takto postižení účastníci správního řízení nemohou plně uplatňovat svá procesní práva.
Poukazování na zjevné porušení zásady rovnosti stran patří k nejčastějším výtkám proti Norimberskému procesu.
