|
|
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| | '''President''' (z lat. ''prae-'' + ''sidere'' = předsedat; angl. ''president'', fr. ''président'', něm. ''Präsident'') je vrcholný představitel nějakého útvaru. Jde-li o kolektivní orgán, hovoří se ve v témže smyslu o '''presidiu'''. | | '''President''' (z lat. ''prae-'' + ''sidere'' = předsedat; angl. ''president'', fr. ''président'', něm. ''Präsident'') je vrcholný představitel nějakého útvaru. Jde-li o kolektivní orgán, hovoří se ve v témže smyslu o '''presidiu'''. |
| | | | |
| − | V České republice je zvykem používat v tomto významu termín '''předseda''', jde-li o funkci, nebo '''předsedající''', jedná-li se o dočasné přesedání určitému zasedání nebo kolokviu. Místo termínu presidium se užívá '''předsednictvo'''. Výjimkou je [[Policie České republiky]], která má své presidium a policejního presidenta, a některá profesní sdružení (Česká lékařská komora apod.). | + | V České republice je zvykem používat v tomto významu termín '''předseda''', jde-li o funkci, nebo '''předsedající''', jedná-li se o dočasné přesedání určitému zasedání nebo kolokviu. Místo termínu presidium se užívá '''předsednictvo'''. Výjimkou jsou [[Policie České republiky]], která má své presidium a policejního presidenta, [[Nejvyšší kontrolní úřad]] a některá [[komora|profesní sdružení]] (Česká lékařská komora apod.). |
| | | | |
| − | == President republiky ==
| + | Zdaleka nejčastěji se termínu president užívá pro označení [[president republiky|presidenta republiky]]. |
| | | | |
| − | '''President republiky''' je republikánskou [[hlava státu|hlavou státu]]. V monarchiích mu odpovídá monarcha: císař, král, kníže, šah apod. V českém kontextu, kde se termínu ''president'' v jiné souvislosti užívá jen zřídka, je přívlastek "republiky" obvyklé vynechávat. Platná [[Ústava]] však hovoří o presidentu republiky, což mimo jiné znamená, že není na závadu, jestliže svého vrcholného představitele jako presidenta označují některá [[občanské sdružení]], neboť nemůže dojít k záměně; působí to však poněkud neuměřeně (např. president karlovarského filmového festivalu).
| + | == {{Interní odkazy}} == |
| | + | * [[president republiky]] |
| | | | |
| − | === Postavení ===
| |
| − |
| |
| − | Český president je hlavou státu a formálně stojí i v čele [[výkonná moc|výkonné moci]]. Je [[ústavní činitel|ústavním činitelem]], v ceremoniální hierarchii nejvýše postaveným. V důsledku historického vývoje je jeho postavení silnější, než by odpovídalo zásadám [[dělba moci|dělby moci]], což vede k náchylnosti systému k [[ústavní krise|ústavním krisím]] v případě, že se president republiky rozhodne využívat své pravomoci a např. odmítne přijmout [[demise|demisi]] [[ministr]]a. Jak se ukázalo v r. 2005, president může tímto způsobem vynutit na [[vláda|vládě]] své politické požadavky. Podobně je zneužitelná volnost presidenta republiky při výběru [[soudce|soudců]] [[Ústavní soud|Ústavního soudu]].
| |
| − |
| |
| − | [[Ústava]] stanoví, že president není ze své funkce odpovědný. Toto ustanovení však nevylučuje, aby byl president, který neplní své povinnosti, obviněn z [[velezrada|velezrady]]. President však požívá absolutní [[tresný čin|trestní]] i [[přestupek|přestupkové]] [[imunita|imunity]] a nemůže být zadržen, ani kdyby byl přistižen při spáchání trestného činu, a za trestný čin nemůže být postaven před [[soud]] ani po skončení [[mandát]]u; toto residuum monarchické minulosti, na kterou se Československo pokusilo v r. 1920 navázat přiznáním prerogativních práv hlavě státu, a jež bylo bez analysy přebíráno novějšími Ústavami, budí značné rozpaky: zatímco všechny ostatní ústavní činitele pro trestný čin v tak či onak omezeném nebo modifikovaném režimu stíhat, president republiky je beztrestný.
| |
| − |
| |
| − | === Vznik a zánik mandátu ===
| |
| − |
| |
| − | Volba presidenta probíhá poměrně komplikovanou procedurou. President je volen na společné schůzi obou [[komora|komor]] [[Parlament]]u z kandidátů navržených nejméně deseti [[poslanec|poslanci]] nebo deseti [[senátor]]y, a to v nejvýš tříkolové volbě. V prvém kole je zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů ''všech'' poslanců i ''všech'' senátorů (tj. musí pro něj hlasovat nejméně 101 poslanců a 41 senátorů). Není-li takový, do druhého kola, konaného do čtrnácti dnů poté, postupuje kandidát, který získal největší počet hlasů ve [[Poslanecká sněmovna|sněmovně]] a kandidát, který byl nejúspěšnější v Senátu. Ve druhém kole stačí ke zvolení, aby kandidát získal většinu hlasů ''přítomných'' poslanců a většinu hlasů ''přítomných'' senátorů (tj. poslanecké a senátorské hlasy se nesčítají). Nepodaří-li se to, koná se – opět do 14 dnů – mezi těmito dvěma kandidáty třetí kolo volby, v němž ke zvolení stačí, získá-li kandidát většinu hlasů všech přítomných poslanců a senátorů (jejichž hlasy se tentokrát sčítají). Ani to se však nemusí podařit, a v takovém případě se konají nové volby, ve kterých lze nominovat nové kandidáty.
| |
| − |
| |
| − | Důvody, proč byla zvolena tak složitá procedura, jsou nejasné: dostatečně silný mandát presidentovi zajišťuje už to, že pro něj musí hlasovat většina přítomných volitelů, je tedy poněkud nedůvodné k tomuto kritériu ve dvou krocích sestupovat. Volba v r. 1998 i 2003 ostatně spíše než důstojný státní akt připomínala frašku, když Václav Havel byl do funkce zvolen rozdílem jediného hlasu za situace, kdy byl poslanec Miroslav Sladek (SPR-RSČ) pro obvinění z trestného činu zjevně politického charakteru ve vazbě, a volba Václava Klause v r. 2003 se vyznačovala několikerou účelovou a taktickou nominací kandidátů, kteří neměli naději na úspěch (Jaroslav Bureš, Jan Sokol), takže důstojnost volby utrpěla ještě více.
| |
| − |
| |
| − | Zánik presidentského mandátu je možný čtyřmi způsoby:
| |
| − | # uplynutím funkčního období
| |
| − | # smrtí presidenta
| |
| − | # [[abdikace|abdikací]]
| |
| − | # odsouzením presidenta pro [[velezrada|velezradu]]
| |
| − |
| |
| − | [[Kategorie:Ústavní právo]]
| |
| | [[Kategorie:Základní pojmy]] | | [[Kategorie:Základní pojmy]] |
| | | | |
