Legitimita: Porovnání verzí
(Václav Bělohradský: ''Proč klást odpor zvoleným vládám''. In Právo 22. prosince 2010, p. 12.) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Legitimita''' | + | '''Legitimita''' (z lat. ''legitimus'' (zákonitý); původně ''legem timere'', bát se zákona), je jeden z nejsložitějších konceptů. Znamená buď |
| − | Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik [[ | + | # právoplatnost (interní kritérium: ''ex titulo''<ref>Václav Bělohradský: ''Proč klást odpor zvoleným vládám''. In Právo 22. prosince 2010, p. 12.</ref>) – řádnost, nebo |
| + | # ospravedlněnost (externí kritérium: ''ex modo''<ref>''Ibid.''</ref>) – oprávněnost. | ||
| + | |||
| + | Právoplatné není nic, co porušuje svá vlastní pravidla. Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik [[Československo|Československa]] i [[londýnské prozatímní státní zřízení]]. Právoplatné nebyly nemanželské děti (v [[dědictví]]) nebo usurpátor. | ||
| + | |||
| + | Ospravedlnitelné není nic, co dbá toliko na formální legalitu, ale nikoliv již na obsah, [[spravedlnost]]. [[Legalism]] tedy není legitimní. | ||
| + | |||
| + | == Poznámky pod čarou == | ||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * ''Ottův slovník naučný'', heslo Legitimita. Sv. 16, str. 795 | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [[Jiří Přibáň]]: ''[http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/265_145PRIBA.pdf Legitimita práva, intimita a „infikce“].'' In Sociologický časopis 33, 2/1997, pp. 145–156. (PDF) | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
| + | |||
| + | [[cs:Legitimita]] | ||
| + | [[de:Legitimisten]] | ||
| + | [[en:Legitimists]] | ||
| + | [[fr:Légitimisme]] | ||
| + | [[pl:Legitymizm]] | ||
| + | [[ru:Легитимизм]] | ||
Aktuální verse z 26. 12. 2010, 12:02
Legitimita (z lat. legitimus (zákonitý); původně legem timere, bát se zákona), je jeden z nejsložitějších konceptů. Znamená buď
- právoplatnost (interní kritérium: ex titulo[1]) – řádnost, nebo
- ospravedlněnost (externí kritérium: ex modo[2]) – oprávněnost.
Právoplatné není nic, co porušuje svá vlastní pravidla. Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik Československa i londýnské prozatímní státní zřízení. Právoplatné nebyly nemanželské děti (v dědictví) nebo usurpátor.
Ospravedlnitelné není nic, co dbá toliko na formální legalitu, ale nikoliv již na obsah, spravedlnost. Legalism tedy není legitimní.
Poznámky pod čarou
Prameny a literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Legitimita. Sv. 16, str. 795
Další odkazy
- Jiří Přibáň: Legitimita práva, intimita a „infikce“. In Sociologický časopis 33, 2/1997, pp. 145–156. (PDF)
