Příživnictví: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
d (podvod) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Příživnictví''' byl [[trestný čin]] | + | '''Příživnictví''', neformálně ''přivýživa'', byl kommunistický [[trestný čin]] v letech 1956–1990, jehož cílem byl stíhat ty, kteří se neživí poctivě. Byl však často zneužíván proti disidentům a dalším [[totalita|totalitnímu]] režimu nepřátelským osobám. |
| − | + | Tento trestný čin byl zaveden bodem 43 velké novely [[trestní zákon|trestního zákona]] č. 63/1956 Sb. – jako jeho § 188a. Touto novelou bylo zavedeno i [[výtržnictví]]. | |
| − | + | <div class="qt">§ 188a | |
| − | Trestný čin příživnictví, ačkoli jeho uplatňováním se zjevně omezovala [[lidská práva]] československých [[občan]]ů, se po r. 1989 nestal předmětem [[rehabilitace]] ze zákona, protože býval používán rovněž pro postih [[prostituce]]. | + | Příživnictví |
| + | |||
| + | Kdo se živí nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | Při rekodifikaci v roce 1961 byla skutková podstata doplněna o kasuistický výčet: | ||
| + | |||
| + | <div class="qt">§ 203 | ||
| + | |||
| + | Příživnictví | ||
| + | |||
| + | Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a opatřuje si prostředky k obživě prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | Od roku 1965: | ||
| + | |||
| + | <div class="qt">§ 203 | ||
| + | |||
| + | Příživnictví | ||
| + | |||
| + | (1) Kdo pokračuje v soustavném vynechávání pracovních směn bez závažného důvodu nebo v předstírání pracovní neschopnosti, ač byl již pro takový čin postižen místním lidovým soudem nebo národním výborem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením. | ||
| + | |||
| + | (2) Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | Toto ustanovení zavádělo pracovní povinnost a trestalo blíže nespecifikované způsoby "nekalé obživy". Tím bylo postaveno mimo zákon i soukromé [[podnikání]]. Trestný čin příživnictví, ačkoli jeho uplatňováním se zjevně omezovala [[lidská práva]] československých [[občan]]ů, se po r. 1989 nestal předmětem [[rehabilitace]] ze zákona, protože býval používán rovněž pro postih [[prostituce]]. | ||
| + | |||
| + | Článkem I částí B bodem 70 novely č. 175/1990 Sb. byla s účinností od 1. července 1990 trestnost příživnictví zrušena, a to s tímto odůvodněním: „Ustanovení § 203 o příživnictví bylo novelizováno vzhledem k tomu, že znak „dává se někým vydržovat“ mohl být skrytou formou vynucování pracovní povinnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení uvedlo, že i znak „soustavného vyhýbání se poctivé práci“ je v rodících se podmínkách volného trhu pracovních sil značně problematický a bude znevýhodňovat např. dlouhodobě nezaměstnané apod. Proto navrhovalo tento znak vypustit a taxativně vymezit, které způsoby obživy lze považovat za nekalé. Takové vymezení však není možné taxativně provést. Řada těchto nekalých způsobů (krádeže, [[podvod]]y a další majetková trestná činnost) jsou postižitelné podle jiných ustanovení trestního zákona, u ostatních (např. prostituce) není společenská nebezpečnost taková, aby bylo nutno používat trestní represe. Proto na doporučení vlády bylo ustanovení § 203 vypuštěno.“ Od té doby byla v Československu prostituce legální. | ||
| + | |||
| + | Trestání příživnictví však nebylo nějakou novinkou kommunismu. Ustanovení § 1 zákona č. 89/1885 ř. z., o robotárnách a polepšovnách, trestalo '''tuláctví''': | ||
| + | <div class="qt">Kdo bez zaměstnání a práce se potuluje nemoha prokázati, že má prostředky ku své výživě nebo že jich poctivě nabýti hledí, budiž potrestán jako tulák. Trestem jest tuhé vězení od jednoho až do tří měsíců; také nalezeno býti může na jedno nebo více zostření, jež v § 253 trestního zákona ze dne 27. května 1852 pod lit. a) až e) jsou uvedena. | ||
| + | </div> | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
| Řádka 11: | Řádka 42: | ||
* [[rehabilitace]] | * [[rehabilitace]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | == {{Externí odkazy}} == |
| + | * [http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2006/01/zebraci.html Nedávná historie řemesla žebráckého] | ||
| + | * [http://masita.nazory.cz/lit/kniha.htm Jak stíhání příživnictví vypadalo v praxi] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Trestné činy]] | ||
[[Kategorie:Právní dějiny]] | [[Kategorie:Právní dějiny]] | ||
| + | |||
| + | [[cs:Příživnictví]] | ||
Aktuální verse z 27. 7. 2015, 11:35
Příživnictví, neformálně přivýživa, byl kommunistický trestný čin v letech 1956–1990, jehož cílem byl stíhat ty, kteří se neživí poctivě. Byl však často zneužíván proti disidentům a dalším totalitnímu režimu nepřátelským osobám.
Tento trestný čin byl zaveden bodem 43 velké novely trestního zákona č. 63/1956 Sb. – jako jeho § 188a. Touto novelou bylo zavedeno i výtržnictví.
Příživnictví
Kdo se živí nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
Při rekodifikaci v roce 1961 byla skutková podstata doplněna o kasuistický výčet:
Příživnictví
Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a opatřuje si prostředky k obživě prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Od roku 1965:
Příživnictví
(1) Kdo pokračuje v soustavném vynechávání pracovních směn bez závažného důvodu nebo v předstírání pracovní neschopnosti, ač byl již pro takový čin postižen místním lidovým soudem nebo národním výborem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
Toto ustanovení zavádělo pracovní povinnost a trestalo blíže nespecifikované způsoby "nekalé obživy". Tím bylo postaveno mimo zákon i soukromé podnikání. Trestný čin příživnictví, ačkoli jeho uplatňováním se zjevně omezovala lidská práva československých občanů, se po r. 1989 nestal předmětem rehabilitace ze zákona, protože býval používán rovněž pro postih prostituce.
Článkem I částí B bodem 70 novely č. 175/1990 Sb. byla s účinností od 1. července 1990 trestnost příživnictví zrušena, a to s tímto odůvodněním: „Ustanovení § 203 o příživnictví bylo novelizováno vzhledem k tomu, že znak „dává se někým vydržovat“ mohl být skrytou formou vynucování pracovní povinnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení uvedlo, že i znak „soustavného vyhýbání se poctivé práci“ je v rodících se podmínkách volného trhu pracovních sil značně problematický a bude znevýhodňovat např. dlouhodobě nezaměstnané apod. Proto navrhovalo tento znak vypustit a taxativně vymezit, které způsoby obživy lze považovat za nekalé. Takové vymezení však není možné taxativně provést. Řada těchto nekalých způsobů (krádeže, podvody a další majetková trestná činnost) jsou postižitelné podle jiných ustanovení trestního zákona, u ostatních (např. prostituce) není společenská nebezpečnost taková, aby bylo nutno používat trestní represe. Proto na doporučení vlády bylo ustanovení § 203 vypuštěno.“ Od té doby byla v Československu prostituce legální.
Trestání příživnictví však nebylo nějakou novinkou kommunismu. Ustanovení § 1 zákona č. 89/1885 ř. z., o robotárnách a polepšovnách, trestalo tuláctví:
