Svoboda projevu: Porovnání verzí

Verse z 9. 8. 2008, 08:30

Svoboda projevu je spolu s volebním právem nejdůležitější politické právo. Bez svobody projevu není možná demokracie.

Censura

Rada pro rozhlasové a televisní vysílání excesivním způsobem censuruje pořady. To často stvrdí i NSS, např. v případu Sexy život s Asterkou: "Jednotlivé výroky posluchačů, evidentně kladně hodnotící vztahy navazované pouze pro sex, komentované známými osobnosti, mohou děti vnímat tak, jak v napadeném rozhodnutí uvedl žalovaný, tedy jako vědomí toho, že jde o jev naprosto přirozený, žádoucí nebo rozšířený."[1] Ve skutečnosti však RRTV však žádoucnost vůbec nekonstatovala: "Naopak volnost, s jakou se o uvedeném jednání v pořadu mluví, může v dětském posluchači zanechat dojem, že promiskuita a nevěra je zcela častý, rozšířený a přirozený jev."

Verbální delikty

Podstatou svobody projevu je možnost veřejně zastávat libovolné politické názory a nebýt za to trestán. Svoboda projevu je omezena existencí verbálních deliktů jako je např. útok na státní orgán podle § 154 odst. 2 trestního zákona.

O svobodu projevu panují ostré spory mezi liberály a konservativci, kteří tvrdí, že svoboda projevu není neomezená. Konservativci tak zakazují hlásat tzv. extrémistické názory. V různých dobách byli mezi extrémisty arbitrárně zařazeni demokraté, republikáni, socialisté, kommunisté, nacionalisté, fašisté, nacisté a popírači holocaustu.

Citát

"I'm saying that if you believe in freedom of speech then you believe in freedom of speech for views you don't like, I mean Goebbels was in favour of freedom of speech for views he liked, right, so was Stalin. If you're in favour of freedom of speech that means you're in favour of freedom of speech precisely for views you despise, otherwise you're not in favour of freedom of speech" Noam Chomsky

Vizte též

• Historická lež
• Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka

Další odkazy

• rozsudek ve věci ČR v. Jiří Hrubý