Parlamentarismus: Porovnání verzí
(Obnoveno) |
(Znovu zformátováno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Parlamentarismus''' | + | '''Parlamentarismus''' je politický systém, v němž je [[zákonodárná moc|zákonodárná moc]] nadřazena [[exekutiva|moci výkonné]]. V parlamentarismu je [[vláda]] odpovědná [[parlament]]u, který ji může kdykoli odvolat. Míra této nadřazenosti je však omezena principem [[dělba moci|dělby moci]]: pokud [[parlament]] [[exekutiva|exekutivní]] [[pravomoc]]i převezme, hovoří se o takovém politickém systému jako o [[:cs:konventokracie|konkonventokracii]]. |
| − | je politický systém, v němž je [[zákonodárná moc|zákonodárná moc]] | + | |
| − | nadřazena [[exekutiva|moci výkonné]]. V parlamentarismu je [[vláda]] | + | Parlamentarismus není totožný s [[:cs:parlamentní demokracie|parlamentní demokracií]]: tento pojem naznačuje toliko existenci voleného [[parlament]]u, přičemž jeho protipólem je [[:cs:přímá demokracie|přímá demokracie]]. |
| − | odpovědná [[parlament]]u, který ji může kdykoli odvolat. Míra této | + | |
| − | nadřazenosti je však omezena principem [[dělba moci|dělby moci]]: pokud | + | Parlamentarismus se nejprve vyvinul v [[:cs:Anglie|Anglii]], kde byly [[pravomoc]]i [[:cs:král|král]]e postupně omezeny tak, že se stal symbolickou [[hlava státu|hlavou státu]]. [[vláda|Kabinet]] [[ministr]]ů, původně poradní a exekutivní orgán [[:cs:král|král]]e, byl podřízen [[parlament]]u, jemuž ze své činnosti skládá účty při pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Princip [[dělba moci|dělby moci]] je tu oslaben, nikoli však zcela potlačen: [[pravomoc]]i [[exekutiva|exekutivy]] a [[legislativa|legislativy]] jsou striktně rozděleny, takže [[parlament]] může činnost [[vláda|kabinetu]] kontrolovat, případně ho může odvolat, není však oprávněn jeho [[rozhodnutí]] měnit nebo si jeho [[působnost]] stáhnout na sebe - [[atrakce|atrahovat]]. |
| − | [[parlament]] [[exekutiva|exekutivní]] [[pravomoc]]i převezme, hovoří | + | |
| − | se o takovém politickém systému jako o | + | Některé další [[:cs:demokracie|demokratické]] země, včetně [[Česká republika|České repuliky]], nahradily nevoleného [[:cs:monarcha|monarchu]] [[parlament]]em voleným [[president]]em, avšak [[:cs:Velká Británie|britského]] modelu se více nebo méně přidržely. Jiné - jako např. [[:cs:Francie|Francie]] nebo [[:cs:Rusko|Rusko]] - posílily moc [[exekutiva|exekutivy]] na úkor [[legislativa|legislativy]] tím, že [[president]]u republiky svěřily silnější [[pravomoc]]i. O takovém systému se pak hovoří jako o [[:cs:polopresidentská republika|polopresidentské]], popř. |
| − | [[:cs:konventokracie|konkonventokracii]]. Parlamentarismus není totožný | + | [[:cs:presidentská republika|presidentské republice]]. Je-li větší moc svěřena nikoli [[president]]u, ale [[předseda vlády|předsedovi vlády]], užívá se názvu [[:cs:kancléřská republika|kancléřská republika]]; takové uspořádání je však dnes výjimečné. |
| − | s [[:cs:parlamentní demokracie|parlamentní demokracií]]: tento pojem | + | |
| − | naznačuje toliko existenci voleného [[parlament]]u, přičemž jeho | + | Ve [[:cs:USA|Spojených státech]] je moc [[legislativa|legislativy]] a [[exekutiva|exekutivy]] v rovnováze, nelze hovořit o primátu ani jedné z nich. |
| − | protipólem je [[:cs:přímá demokracie|přímá demokracie]]. | + | |
| − | Parlamentarismus se nejprve vyvinul v [[:cs:Anglie|Anglii]], kde byly | ||
| − | [[pravomoc]]i [[:cs:král|král]]e postupně omezeny tak, že se stal | ||
| − | symbolickou [[hlava státu|hlavou státu]]. [[vláda|Kabinet]] | ||
| − | [[ministr]]ů, původně poradní a exekutivní orgán [[:cs:král|král]]e, | ||
| − | byl podřízen [[parlament]]u, jemuž ze své činnosti skládá účty při | ||
| − | pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Princip [[dělba moci|dělby | ||
| − | moci]] je tu oslaben, nikoli však zcela potlačen: [[pravomoc]]i | ||
| − | [[exekutiva|exekutivy]] a [[legislativa|legislativy]] jsou striktně | ||
| − | rozděleny, takže [[parlament]] může činnost [[vláda|kabinetu]] | ||
| − | kontrolovat, případně ho může odvolat, není však oprávněn jeho | ||
| − | [[rozhodnutí]] měnit nebo si jeho [[působnost]] stáhnout na sebe - | ||
| − | [[atrakce|atrahovat]]. | ||
| − | Některé další [[:cs:demokracie|demokratické]] země, včetně [[Česká | ||
| − | republika|České repuliky]], nahradily nevoleného | ||
| − | [[:cs:monarcha|monarchu]] [[parlament]]em voleným [[president]]em, | ||
| − | avšak [[:cs:Velká Británie|britského]] modelu se více nebo méně | ||
| − | přidržely. Jiné - jako např. [[:cs:Francie|Francie]] nebo | ||
| − | [[:cs:Rusko|Rusko]] - posílily moc [[exekutiva|exekutivy]] na úkor | ||
| − | [[legislativa|legislativy]] tím, že [[president]]u republiky svěřily | ||
| − | silnější [[pravomoc]]i. O takovém systému se pak hovoří jako o | ||
| − | [[:cs:polopresidentská republika|polopresidentské]], popř. | ||
| − | [[:cs:presidentská republika|presidentské republice]]. Je-li větší moc | ||
| − | svěřena nikoli [[president]]u, ale [[předseda vlády|předsedovi vlády]], | ||
| − | užívá se názvu [[:cs:kancléřská republika|kancléřská republika]]; | ||
| − | takové uspořádání je však dnes výjimečné. | ||
| − | Ve [[:cs:USA|Spojených státech]] je moc [[legislativa|legislativy]] a | ||
| − | [[exekutiva|exekutivy]] v rovnováze, nelze hovořit o primátu ani jedné | ||
| − | z nich. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[dělba moci]] | * [[dělba moci]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Verse z 18. 11. 2005, 21:38
Parlamentarismus je politický systém, v němž je zákonodárná moc nadřazena moci výkonné. V parlamentarismu je vláda odpovědná parlamentu, který ji může kdykoli odvolat. Míra této nadřazenosti je však omezena principem dělby moci: pokud parlament exekutivní pravomoci převezme, hovoří se o takovém politickém systému jako o konkonventokracii.
Parlamentarismus není totožný s parlamentní demokracií: tento pojem naznačuje toliko existenci voleného parlamentu, přičemž jeho protipólem je přímá demokracie.
Parlamentarismus se nejprve vyvinul v Anglii, kde byly pravomoci krále postupně omezeny tak, že se stal symbolickou hlavou státu. Kabinet ministrů, původně poradní a exekutivní orgán krále, byl podřízen parlamentu, jemuž ze své činnosti skládá účty při pravidelných interpelacích. Princip dělby moci je tu oslaben, nikoli však zcela potlačen: pravomoci exekutivy a legislativy jsou striktně rozděleny, takže parlament může činnost kabinetu kontrolovat, případně ho může odvolat, není však oprávněn jeho rozhodnutí měnit nebo si jeho působnost stáhnout na sebe - atrahovat.
Některé další demokratické země, včetně České repuliky, nahradily nevoleného monarchu parlamentem voleným presidentem, avšak britského modelu se více nebo méně přidržely. Jiné - jako např. Francie nebo Rusko - posílily moc exekutivy na úkor legislativy tím, že presidentu republiky svěřily silnější pravomoci. O takovém systému se pak hovoří jako o polopresidentské, popř. presidentské republice. Je-li větší moc svěřena nikoli presidentu, ale předsedovi vlády, užívá se názvu kancléřská republika; takové uspořádání je však dnes výjimečné.
Ve Spojených státech je moc legislativy a exekutivy v rovnováze, nelze hovořit o primátu ani jedné z nich.
