Věc: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-cf. +cf. )) |
|||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
== Věc jako objekt práv == | == Věc jako objekt práv == | ||
| − | Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 89 odst. 13 [[TZ]]. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]]. | + | Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 89 odst. 13 [[TZ]]. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]]. |
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to | V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to | ||
Verse z 27. 10. 2006, 11:01
Věc je v právu mnohoznačný termín. Označuje:
- předmět, který je objektem práv, latinsky res, nebo
- záležitost, která se má vyřídit, latinsky causa.
Věc jako objekt práv
Věc je předmětem vlastnictví. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 89 odst. 13 TZ. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. autorské dílo.
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní občanský zákoník tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.
Podle § 291 ABGB se věci dělí na:
- hmotné a nehmotné
- movité a nemovité
- zuživatelné a nezuživatelné
- cenitelné a necenitelné
