Zkratka: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
 
(Upraveno)
Řádka 2: Řádka 2:
  
 
== Druhy ==
 
== Druhy ==
# '''suspense''' (zkomolení), např. fa, ČR, USA.
+
# '''kontrakce''' (stažení), např. odst., trest., zák.
# '''kontrakce''' (stažení)
+
# '''suspense''' (zkomolení), např. fa, pí.; psaní tečky za těmito zkratkami je nejednotné
 +
# '''iniciálová zkratka''', např. ČR, PF UK, ÚOHS
 +
# '''akronym''' je zkratka, která se nehláskuje, ale čte se jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář), laser, AIDS, URNA, COREPER
  
''Akronym'' je taková zkratka, která se čte jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář).
+
Pod vlivem [[:cs:angličtina|angličtiny]] ([[:en:acronym|acronym]]) se však toto rozlišování posouvá a za akronymy se pokládají i iniciálové zkratky.
 +
 
 +
== Zkratky právních předpisů ==
 +
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od [[:cs:němčina|německy]] mluvících zemí neexistuje přesná [[:cs:usance|usance]]. Rozlišují se tyto hlavní systémy:
 +
# '''Dostatečně rozlišující zkratky''', např. OZ ([[občanský zákoník]]), ObZ ([[obchodní zákoník]]), ZP ([[zákoník práce]]) a TZ ([[trestní zákon]]). Tento systém je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník".
 +
# '''Zkrácení slov''', např.  obč. zák. ([[občanský zákoník]]), obch. zák. ([[obchodní zákoník]]), zák. pr. ([[zákoník práce]]) a tr. zák. ([[trestní zákon]]). Tento systém je povinně používán v [[soud]]ních a [[správní úřad|správní]]ch [[rozhodnutí]]ch.
 +
# '''Plně rozlišující zkratky''', např. ObčZ ([[občanský zákoník]]), ObchZ ([[obchodní zákoník]]), ZPr ([[zákoník práce]]) a TrZ ([[trestní zákon]]). Užívá ho pod vlivem německých konvencí vydavatelská společnost [[:cs:C. H. Beck|C. H. Beck]]. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky.
  
 
== Legislativní zkratka ==
 
== Legislativní zkratka ==
Legislativní zkratka je institut legislativních pravidel, který umožňuje snadnější odkazování. Není právě účelná; místo legislativní zkratky obvykle postačí stručnější pojmenování institutu nebo výstižnější (pregnantnější) název.
+
'''Legislativní zkratka''' je pravidlo obsažené v textu [[právní předpis|právního předpisu]], které určuje, že v daném [[právní předpis|předpisu]] bude mít určitý výraz definovaný význam. Nadužívání legislativních zkratek však vede k nepřehlednosti a k obtížné srozumitelnosti textu (např. "Ministerstvo společně s ministerstvem vnitra rozhodne…"), zvláště pokud není zřejmé, zda je daný výraz legislativní zkratkou nebo obecným právním termínem.
 
 
== Zkratky předpisů ==
 
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Jsou tyto hlavní systémy:
 
# '''dostatečně rozlišující zkratky''', např. OZ ([[občanský zákoník]]), ObZ ([[obchodní zákoník]]), ZP ([[zákoník práce]]) a TZ ([[trestní zákon]]). Tento systém je používán ve většině právních textů.
 
# '''zkrácení slov''', např.  obč. zák. ([[občanský zákoník]]), obch. zák. ([[obchodní zákoník]]), zák. pr. ([[zákoník práce]]) a tr. zák. ([[trestní zákon]]). Tento systém je používán ve většině rozsudků.
 
# '''plně rozlišující zkratky''', např. ObčZ ([[občanský zákoník]]), ObchZ ([[obchodní zákoník]]), ZPr ([[zákoník práce]]) a TrZ ([[trestní zákon]]). Používá ho pod vlivem německých konvencí společnost [[C. H. Beck]]. Pod jejím vlivem a v důsledku snadné algorithmisace se rozšiřuje i jinde. Má nevýhodu, že je málo úsporný.
 
 
 
== Kritika ==
 
Přehnané užívání zkratek vede k nesrozumitelnosti a neodůvodněnému pocitu výlučnosti. Příkladem je legislativní zkratka "ministerstvo", která je obvyklá v zákonech a jejíž významem je označit ministerstvo, které je původcem zákona. Často pak dochází k absurdním textům typu "Ministerstvo společně s ministerstvem vnitra rozhodne…"
 
  
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 +
[[Kategorie:Legislativa]]

Verse z 2. 10. 2006, 06:33

Zkratka je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování.

Druhy

  1. kontrakce (stažení), např. odst., trest., zák.
  2. suspense (zkomolení), např. fa, pí.; psaní tečky za těmito zkratkami je nejednotné
  3. iniciálová zkratka, např. ČR, PF UK, ÚOHS
  4. akronym je zkratka, která se nehláskuje, ale čte se jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář), laser, AIDS, URNA, COREPER

Pod vlivem angličtiny (acronym) se však toto rozlišování posouvá a za akronymy se pokládají i iniciálové zkratky.

Zkratky právních předpisů

Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy:

  1. Dostatečně rozlišující zkratky, např. OZ (občanský zákoník), ObZ (obchodní zákoník), ZP (zákoník práce) a TZ (trestní zákon). Tento systém je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník".
  2. Zkrácení slov, např. obč. zák. (občanský zákoník), obch. zák. (obchodní zákoník), zák. pr. (zákoník práce) a tr. zák. (trestní zákon). Tento systém je povinně používán v soudních a správních rozhodnutích.
  3. Plně rozlišující zkratky, např. ObčZ (občanský zákoník), ObchZ (obchodní zákoník), ZPr (zákoník práce) a TrZ (trestní zákon). Užívá ho pod vlivem německých konvencí vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky.

Legislativní zkratka

Legislativní zkratka je pravidlo obsažené v textu právního předpisu, které určuje, že v daném předpisu bude mít určitý výraz definovaný význam. Nadužívání legislativních zkratek však vede k nepřehlednosti a k obtížné srozumitelnosti textu (např. "Ministerstvo společně s ministerstvem vnitra rozhodne…"), zvláště pokud není zřejmé, zda je daný výraz legislativní zkratkou nebo obecným právním termínem.