Parlamentarismus: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (- - + – )) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Parlamentarismus''' je politický systém, v němž je [[zákonodárná moc|zákonodárná moc]] nadřazena [[exekutiva|moci výkonné]]. V parlamentarismu je [[vláda]] odpovědná [[parlament]]u, který ji může kdykoli odvolat. Míra této nadřazenosti je však omezena principem [[dělba moci|dělby moci]]: pokud [[parlament]] [[exekutiva|exekutivní]] [[pravomoc]]i převezme, hovoří se o takovém politickém systému jako o | + | '''Parlamentarismus''' je politický systém, v němž je [[zákonodárná moc|zákonodárná moc]] nadřazena [[exekutiva|moci výkonné]]. V parlamentarismu je [[vláda]] odpovědná [[parlament]]u, který ji může kdykoli odvolat. Míra této nadřazenosti je však omezena principem [[dělba moci|dělby moci]]: pokud [[parlament]] [[exekutiva|exekutivní]] [[pravomoc]]i převezme, hovoří se o takovém politickém systému jako o konkonventokracii. |
| − | Parlamentarismus není totožný s | + | Parlamentarismus není totožný s parlamentní demokracií: tento pojem naznačuje toliko existenci voleného [[parlament]]u, přičemž jeho protipólem je přímá demokracie. |
| − | Parlamentarismus se nejprve vyvinul v | + | Parlamentarismus se nejprve vyvinul v Anglii, kde byly [[pravomoc]]i krále postupně omezeny tak, že se stal symbolickou [[hlava státu|hlavou státu]]. [[vláda|Kabinet]] [[ministr]]ů, původně poradní a exekutivní orgán krále, byl podřízen [[parlament]]u, jemuž ze své činnosti skládá účty při pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Princip [[dělba moci|dělby moci]] je tu oslaben, nikoli však zcela potlačen: [[pravomoc]]i [[exekutiva|exekutivy]] a [[legislativa|legislativy]] jsou striktně rozděleny, takže [[parlament]] může činnost [[vláda|kabinetu]] kontrolovat, případně ho může odvolat, není však oprávněn jeho [[rozhodnutí]] měnit nebo si jeho [[působnost]] stáhnout na sebe – [[atrakce|atrahovat]]. |
| − | Některé další | + | Některé další demokratické země, včetně [[Česká republika|České repuliky]], nahradily nevoleného monarchu [[parlament]]em voleným [[president]]em, avšak britského modelu se více nebo méně přidržely. Jiné – jako např. Francie nebo Rusko – posílily moc [[exekutiva|exekutivy]] na úkor [[legislativa|legislativy]] tím, že [[president]]u republiky svěřily silnější [[pravomoc]]i. O takovém systému se pak hovoří jako o polopresidentské, popř. |
| − | + | presidentské republice. Je-li větší moc svěřena nikoli [[president]]u, ale [[předseda vlády|předsedovi vlády]], užívá se názvu kancléřská republika; takové uspořádání je však dnes výjimečné. | |
| − | Ve | + | Ve Spojených státech je moc [[legislativa|legislativy]] a [[exekutiva|exekutivy]] v rovnováze, nelze hovořit o primátu ani jedné z nich. |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 8. 10. 2006, 17:53
Parlamentarismus je politický systém, v němž je zákonodárná moc nadřazena moci výkonné. V parlamentarismu je vláda odpovědná parlamentu, který ji může kdykoli odvolat. Míra této nadřazenosti je však omezena principem dělby moci: pokud parlament exekutivní pravomoci převezme, hovoří se o takovém politickém systému jako o konkonventokracii.
Parlamentarismus není totožný s parlamentní demokracií: tento pojem naznačuje toliko existenci voleného parlamentu, přičemž jeho protipólem je přímá demokracie.
Parlamentarismus se nejprve vyvinul v Anglii, kde byly pravomoci krále postupně omezeny tak, že se stal symbolickou hlavou státu. Kabinet ministrů, původně poradní a exekutivní orgán krále, byl podřízen parlamentu, jemuž ze své činnosti skládá účty při pravidelných interpelacích. Princip dělby moci je tu oslaben, nikoli však zcela potlačen: pravomoci exekutivy a legislativy jsou striktně rozděleny, takže parlament může činnost kabinetu kontrolovat, případně ho může odvolat, není však oprávněn jeho rozhodnutí měnit nebo si jeho působnost stáhnout na sebe – atrahovat.
Některé další demokratické země, včetně České repuliky, nahradily nevoleného monarchu parlamentem voleným presidentem, avšak britského modelu se více nebo méně přidržely. Jiné – jako např. Francie nebo Rusko – posílily moc exekutivy na úkor legislativy tím, že presidentu republiky svěřily silnější pravomoci. O takovém systému se pak hovoří jako o polopresidentské, popř. presidentské republice. Je-li větší moc svěřena nikoli presidentu, ale předsedovi vlády, užívá se názvu kancléřská republika; takové uspořádání je však dnes výjimečné.
Ve Spojených státech je moc legislativy a exekutivy v rovnováze, nelze hovořit o primátu ani jedné z nich.
