Bydliště: Porovnání verzí
(upřesnění) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Bydliště''' je | + | '''Bydliště''' je místo, kde se [[člověk]] trvale zdržuje a hodlá tak činit i nadále. |
+ | |||
+ | Bydliště je vymezeno v rozhodnutí Boh. A 160/1919, Boh. A 173/19 (4222/19), Boh. A 216/19, Boh. A 198/1919, Boh. A 474/20, Boh. F 7015/34 (4466/32), R 3/79 (stanovisko Cpj 160/1976) a nález ústavního soudu č. 29/1996 Sb. Jeho [[legální definice]] je v § 66 zákona č. 111/1895 ř. z., o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma) a § 252 zákona č. 76/1927 o přídavkových daních: „Bydliště podle tohoto zákona má fysická osoba tam, kde má byt za okolností, z nichž lze souditi na úmysl se v místě trvale zdržovati.“ Z toho jasně vyplývá, že definičními znaky bydliště je pobyt (''corpus domicilandi'') a úmysl se trvale někde zdržovat (''animus domicilandi''). | ||
Laický ''usus'' tento pojem často plete s pojmem [[trvalý pobyt]], což je místo, v němž je fysická osoba úředně přihlášena k pobytu. Mělo by se jednat o bydliště. „Pojem“ ''trvalé bydliště'' je pleonasmus, neboť trvalost pobytu je definičním znakem bydliště. | Laický ''usus'' tento pojem často plete s pojmem [[trvalý pobyt]], což je místo, v němž je fysická osoba úředně přihlášena k pobytu. Mělo by se jednat o bydliště. „Pojem“ ''trvalé bydliště'' je pleonasmus, neboť trvalost pobytu je definičním znakem bydliště. |
Verse z 8. 1. 2008, 12:10
Bydliště je místo, kde se člověk trvale zdržuje a hodlá tak činit i nadále.
Bydliště je vymezeno v rozhodnutí Boh. A 160/1919, Boh. A 173/19 (4222/19), Boh. A 216/19, Boh. A 198/1919, Boh. A 474/20, Boh. F 7015/34 (4466/32), R 3/79 (stanovisko Cpj 160/1976) a nález ústavního soudu č. 29/1996 Sb. Jeho legální definice je v § 66 zákona č. 111/1895 ř. z., o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma) a § 252 zákona č. 76/1927 o přídavkových daních: „Bydliště podle tohoto zákona má fysická osoba tam, kde má byt za okolností, z nichž lze souditi na úmysl se v místě trvale zdržovati.“ Z toho jasně vyplývá, že definičními znaky bydliště je pobyt (corpus domicilandi) a úmysl se trvale někde zdržovat (animus domicilandi).
Laický usus tento pojem často plete s pojmem trvalý pobyt, což je místo, v němž je fysická osoba úředně přihlášena k pobytu. Mělo by se jednat o bydliště. „Pojem“ trvalé bydliště je pleonasmus, neboť trvalost pobytu je definičním znakem bydliště.
S bydlištěm úzce souvisí institut domovského práva (Heimatsrecht). Bylo upraveno zákonem č. 105/1863 ř. z., jímž se pořádají záležitosti domovské, který byl zrušen zákonem č. 174/1948 Sb., o zrušení domovského práva.