Státní správa: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-Kategorie:Veřejná správa +Kategorie:Správní právo)) |
(Podle § 7 odst. 2 obecního zřízení: "Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost," a podle § 8 obecního zřízení: "Pokud zvláštní záko) |
||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
# Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni [[územní samospráva|orgánům územní samosprávy]]. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou [[úředník]]ů, kteří jsou zároveň orgány [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými [[úředník]]y [[stát]]u. Má-li např. [[stavební úřad]] rozhodnout o vydání [[stavební povolení|stavebního povolení]], je-li [[stavebník]]em [[obec]], vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat [[nepodjatost]] u osoby, která je [[účastník]]u [[řízení]] po [[pracovní právo|pracovněprávní]] stránce podřízena a z jeho [[rozpočet|rozpočtu]] je placena. | # Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni [[územní samospráva|orgánům územní samosprávy]]. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou [[úředník]]ů, kteří jsou zároveň orgány [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými [[úředník]]y [[stát]]u. Má-li např. [[stavební úřad]] rozhodnout o vydání [[stavební povolení|stavebního povolení]], je-li [[stavebník]]em [[obec]], vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat [[nepodjatost]] u osoby, která je [[účastník]]u [[řízení]] po [[pracovní právo|pracovněprávní]] stránce podřízena a z jeho [[rozpočet|rozpočtu]] je placena. | ||
# Třetí model ponechává některé specialisované, složité [[působnost|kompetence]] územním složkám [[státní úřad|státních úřadů]], zatímco ostatní svěřuje [[územní samospráva|samosprávě]]. Tento model se používá i v [[Česká republika|České republice]]: některé [[úřad]]y jsou [[stát]]ní ([[finanční správa]], [[Český statistický úřad]], [[sociální zabezpečení|správa sociálního zabezpečení]] apod.), zatímco jiné vykonává v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] [[územní samospráva]] ([[přestupek|přestupková agenda]], [[státní stavební dohled]] a [[územní plánování]], [[živnostenský úřad|živnostenské úřady]] apod.). | # Třetí model ponechává některé specialisované, složité [[působnost|kompetence]] územním složkám [[státní úřad|státních úřadů]], zatímco ostatní svěřuje [[územní samospráva|samosprávě]]. Tento model se používá i v [[Česká republika|České republice]]: některé [[úřad]]y jsou [[stát]]ní ([[finanční správa]], [[Český statistický úřad]], [[sociální zabezpečení|správa sociálního zabezpečení]] apod.), zatímco jiné vykonává v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] [[územní samospráva]] ([[přestupek|přestupková agenda]], [[státní stavební dohled]] a [[územní plánování]], [[živnostenský úřad|živnostenské úřady]] apod.). | ||
| + | |||
| + | Podle § 7 odst. 2 obecního zřízení: "Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost," a podle § 8 obecního zřízení: "Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost." To znamenená, že, je-li působnost svěřena obci jako celku, jde bez dalšího o samostatnou působnost. Je-li působnost svěřena některému jejímu orgánu, jde bez dalšího o přenesenou působnost. | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 6. 8. 2007, 13:58
Státní správa je jednou ze složek veřejné správy: je to správa vykonávaná státními úřady nebo úřady veřejnoprávních korporací v přenesené působnosti. Neboť termín veřejná správa je poměrně nový, často se hovoří o státní správě tam, kde jde ve skutečnosti o veřejnou správu, popř. se tyto termíny používají promiscue.
Vztah mezi státními úřady a orgány území samosprávy může být v zásadě upraven třemi způsoby:
- Jednou možností je, že státní správa se svěří výhradně státním úřadům, takže samosprávným orgánům bude příslušet pouze výkon samostatné působnosti. Tento model má významnou výhodu v tom, že zpravidla nevznikají pochybnosti o nepodjatosti pracovníků správních úřadů, neboť ti nepodléhají územní samosprávě, nejsou její součástí a na jejích orgánech jsou zcela nezávislí. Tento model je však nákladný, neboť administrativa musí být i na lokální úrovni plně duplicitní.
- Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni orgánům územní samosprávy. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou úředníků, kteří jsou zároveň orgány veřejnoprávních korporací a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými úředníky státu. Má-li např. stavební úřad rozhodnout o vydání stavebního povolení, je-li stavebníkem obec, vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat nepodjatost u osoby, která je účastníku řízení po pracovněprávní stránce podřízena a z jeho rozpočtu je placena.
- Třetí model ponechává některé specialisované, složité kompetence územním složkám státních úřadů, zatímco ostatní svěřuje samosprávě. Tento model se používá i v České republice: některé úřady jsou státní (finanční správa, Český statistický úřad, správa sociálního zabezpečení apod.), zatímco jiné vykonává v přenesené působnosti územní samospráva (přestupková agenda, státní stavební dohled a územní plánování, živnostenské úřady apod.).
Podle § 7 odst. 2 obecního zřízení: "Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost," a podle § 8 obecního zřízení: "Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost." To znamenená, že, je-li působnost svěřena obci jako celku, jde bez dalšího o samostatnou působnost. Je-li působnost svěřena některému jejímu orgánu, jde bez dalšího o přenesenou působnost.
