Majitel: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Formulace) |
||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
# ''promiscue'' s "vlastník" | # ''promiscue'' s "vlastník" | ||
| − | Dá se tedy říci, že ABGB původně zamýšlenou, z římského práva vycházející tripartici majitel–držitel–vlastník (něm. ''Inhaber–Besitzer–Eigentümer'', lat. ''detentor–possessor–dominus'') živý jazyk neakceptoval a usus termínu ''majitel'' se posunul od doktrinou stanoveného synonyma k ''detentor'' k synonymu k ''vlastník''. | + | Dá se tedy říci, že ABGB původně zamýšlenou, z římského práva vycházející tripartici majitel–držitel–vlastník (něm. ''Inhaber–Besitzer–Eigentümer'', lat. ''detentor–possessor–dominus'') živý jazyk neakceptoval a usus termínu ''majitel'' se posunul od doktrinou stanoveného synonyma k ''detentor'' k dnešnímu synonymu k ''vlastník''. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 6. 2. 2007, 13:39
Majitel (lat. detentor) je osoba, která věc ovládá, má ji ve své moci.
Podle § 309 ABGB: "Kdo má věc ve své moci nebo úschově, sluje její majitel. Má-li majitel věci vůli ji za svou podržeti, jest jejím držitelem." V rámci vulgarisace práva za kommunismu došlo k ztotožnění majitele s vlastníkem. Potřebné rozlišování mezi vlastníkem, držitelem a majitelem z československého právního řádu do značné míry zmizelo a bylo nahrazeno scholastickým rozlišováním mezi věcmi a jinými předměty práv, dědictvím římského práva, zprostředkovaným přes Německo. Zatímco v ABGB jsou oprávnění věcí a tedy předmětem vlastnictví, v občanském zákoníku z r. 1964 věcí ani předmětem vlastnictví nejsou.
Majitel podle platného práva
Přes theoretickou správnost předchozího výkladu je třeba upozornit, že český právní řád používá termínu majitel i v mnoha dalších významech:
- majitel cenných papírů; zákon však preferuje pojem cenný papír na doručitele
- majitel obchodního podílu – místo systémovějšího "držitel" (srov. angl. shareholder); ve skutečnosti se však jedná o vlastníka
- majitel účtu v bance (angl. account holder)
- majitel průmyslových práv (chybné užití v přestupkovém zákoně)
- promiscue s "vlastník"
Dá se tedy říci, že ABGB původně zamýšlenou, z římského práva vycházející tripartici majitel–držitel–vlastník (něm. Inhaber–Besitzer–Eigentümer, lat. detentor–possessor–dominus) živý jazyk neakceptoval a usus termínu majitel se posunul od doktrinou stanoveného synonyma k detentor k dnešnímu synonymu k vlastník.
