Věc: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Robot: Automated text replacement (-cf. +cf. ))
(* Karel Eliáš: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126)
Řádka 14: Řádka 14:
 
# zuživatelné a nezuživatelné
 
# zuživatelné a nezuživatelné
 
# cenitelné a necenitelné
 
# cenitelné a necenitelné
 +
 +
== {{Reference}} ==
 +
* [[Karel Eliáš]]: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126
  
 
[[Kategorie:Občanské právo]]
 
[[Kategorie:Občanské právo]]

Verse z 28. 2. 2007, 12:43

Věc je v právu mnohoznačný termín. Označuje:

  1. předmět, který je objektem práv, latinsky res, nebo
  2. záležitost, která se má vyřídit, latinsky causa.

Věc jako objekt práv

Věc je předmětem vlastnictví. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 89 odst. 13 TZ. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. autorské dílo.

V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní občanský zákoník tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.

Podle § 291 ABGB se věci dělí na:

  1. hmotné a nehmotné
  2. movité a nemovité
  3. zuživatelné a nezuživatelné
  4. cenitelné a necenitelné

Prameny a literatura

  • Karel Eliáš: Věc jako pojem soukromého práva. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126