Trest: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216)
(== Trestní právo ==, == Správní právo ==)
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Trest''' je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty.
 
'''Trest''' je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty.
  
−
Existují 2 základní pojetí trestů:
+
== Pojetí trestů ==
 +
Existují dvě základní:
 
# '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest
 
# '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest
 
# '''dualistické''' – trest je jen taková [[sankce]], kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhým [[opatření]]m, které údajně nemají difamační charakter.
 
# '''dualistické''' – trest je jen taková [[sankce]], kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhým [[opatření]]m, které údajně nemají difamační charakter.
  
 
Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216]
 
Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216]
 +
 +
== Trestní právo ==
 +
V českém právním řádu jsou za [[trestný čin|trestné činy]] považovány toliko [[zločin]]y a [[přečin]]y. Proto o přestupcích bude pojednání níže.
 +
 +
Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:
 +
# [[odnětí svobody]]
 +
# [[obecně prospěšné práce]]
 +
# [[ztrátu čestných titulů a vyznamenání]]
 +
# [[ztrátu vojenské hodnosti]]
 +
# [[zákaz činnosti]]
 +
# [[propadnutí majetku]]
 +
# [[peněžitý trest]]
 +
# [[propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty]]
 +
# [[vyhoštění]]
 +
# [[zákaz pobytu]]
 +
# [[ochranné léčení]]
 +
# [[ochranná výchova]]
 +
# [[zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty]]
 +
 +
== Správní právo ==
 +
Ačkoliv vyspělé právní řády považují [[přestupek|přestupky]] za trestné činy (''crimes'') a rozhodovat o nich mohou toliko [[soud]]y ([[tribunál]]y), v postkommunistickém právním myšlení se zahnídila these o ostré hranici mezi přestupkem a přečinem. Zatímco po odsouzení za přečin má pachatel záznam v trestním rejstříku, což má na něj tíživé dopady, někdy i po zahlazení, u přestupků žádná evidence není.
 +
 +
Druhy trestů stanoví §§ 11 a 16 přestupkového zákona:
 +
# [[napomenutí]]
 +
# [[pokuta]]
 +
# [[zákaz činnosti]]
 +
# [[propadnutí věci]]
 +
# [[omezující opatření]]
 +
# [[zabrání věci]]
  
 
== Církevní právo ==
 
== Církevní právo ==
Řádka 24: Řádka 54:
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 +
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Kanonické právo]]
 
[[Kategorie:Kanonické právo]]
  

Verse z 11. 2. 2008, 19:19

Trest je vynucené odčinění viny, k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty.

Pojetí trestů

Existují dvě základní:

  1. monistické – jakákoliv reprobace deliktu je trest
  2. dualistické – trest je jen taková sankce, kterou zákon jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhým opatřením, které údajně nemají difamační charakter.

Laická i odborná veřejnost[1] v ČR tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[2]

Trestní právo

V českém právním řádu jsou za trestné činy považovány toliko zločiny a přečiny. Proto o přestupcích bude pojednání níže.

Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:

  1. odnětí svobody
  2. obecně prospěšné práce
  3. ztrátu čestných titulů a vyznamenání
  4. ztrátu vojenské hodnosti
  5. zákaz činnosti
  6. propadnutí majetku
  7. peněžitý trest
  8. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
  9. vyhoštění
  10. zákaz pobytu
  11. ochranné léčení
  12. ochranná výchova
  13. zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

Správní právo

Ačkoliv vyspělé právní řády považují přestupky za trestné činy (crimes) a rozhodovat o nich mohou toliko soudy (tribunály), v postkommunistickém právním myšlení se zahnídila these o ostré hranici mezi přestupkem a přečinem. Zatímco po odsouzení za přečin má pachatel záznam v trestním rejstříku, což má na něj tíživé dopady, někdy i po zahlazení, u přestupků žádná evidence není.

Druhy trestů stanoví §§ 11 a 16 přestupkového zákona:

  1. napomenutí
  2. pokuta
  3. zákaz činnosti
  4. propadnutí věci
  5. omezující opatření
  6. zabrání věci

Církevní právo

V církevním právu jsou dva základní druhy trestů:

  1. censura (k polepšení) – cann. 1331–1335 CIC 1983: exkommunikace (excommunicatio) – za kacířství je automaticky (can. 1364 § 1), interdikt (interdictum) a suspense (suspensio). Censura nebo jiný spravedlivý trest je trest za výchovu dětí v jiném než katholickém náboženství (in religione acatholica, can. 1366), za odvolání k ekumenickému koncilu nebo sboru biskupů proti rozhodnutí papeže (can. 1372).
  2. trest odčiňující (k odplatě, pl. poenae expiatoriae) – cann. 1336–1338 CIC 1983:
    1. zákaz nebo příkaz zdržovat se na určitém místě nebo území,
    2. odnětí moci, úřadu, služby, práva, výsady, oprávnění, milosti, titulu, odznaků, dokonce i čistě čestných,
    3. zákaz vykonávat všechno, co je uvedeno pod n. 2 nebo zákaz vykonávat to na určitém místě nebo mimo určité místo; zákazy tohoto druhu nikdy nejsou pod trestem neplatnosti úkonu,
    4. přeložení z trestu na jiný úřad, nebo
    5. propuštění z duchovního stavu.

Vizte též

Další odkazy

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Trest&oldid=13909"