Návrh na určení lhůty: Porovnání verzí

Aktuální verse z 8. 7. 2008, 13:03

Návrh na určení lhůty je speciální druh podání, jímž se mají odstranit průtahy v řízení.

Tento institut je upraven v § 174a zákona o soudech a soudcích. Jeho podstatou je, že vyšší soud (nebo jiný senát téhož soudu, pokud jde o průtahy u NS nebo NSS) stanoví nižšímu soudu závaznou lhůtu, v níž je ten povinen učinit procesní úkon, u kterého navrhovatel namítá průtahy v řízení. Vůbec však neřeší (pro pozdější fasi řízení typickou) situaci, že soud je sice nečinný, ale jeho nečinnost nelze připsat žádném konkrétnímu úkonu.

Podání návrhu musí předcházet neúspěšná stížnost předsedovi soudu a pro rozhodnutí o něm je stanovena pevná lhůta 20 pracovních dnů.

U NS ČR má na rozhodování o tomto návrhu monopol 21. senát, který dosud žádnému návrhu nevyhověl. U ostatních soudů je situace podobná, takže se dá říct, že tento institut je zcela neúčinný a jedná se fakticky jen o "Potěmkinovu vesnici", která má českému státu zajistit alibi a snížit počet neúspěšných sporů před Evropským soudem pro lidská práva.

Konkrétní rozhodnutí o návrzích na určení lhůty bývají svým obsahem bizarní: např. Vrchní soud v Olomouci opakovaně (a protiústavně) judikoval, že účastník má právo nikoli na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale pouze na projednání v pořadí došlých věcí, Městský soud v Praze zase neshledal žádné průtahy ve 12,5 roku trvajícím trestním řízení.

Rozhodnutí NS ČR

1. 21 Cul 1/2004
2. 21 Cul 2/2004
3. 21 Cul 3/2004
4. 21 Cul 1/2005
5. 21 Cul 2/2005
6. 21 Cul 4/2005
7. 21 Cdo 3157/2005
8. 21 Cul 4/2006
9. 21 Nd 161/2007
10. 21 Cul 1/2007
11. 21 Cul 1/2008

Prameny a literatura

• Karel Svoboda: Průtahy na straně soudu – jak se bránit. In Právní fórum 5/2008, pp. 218–221.