Manželství: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Manželství''' je druh smlouvy mezi mužem a ženou, jejíž cílem je vytvořit rodinu. V poslední době je v manželské smlouvě odstraňována povinná náležito...) |
(rozšíření) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Manželství''' je druh [[smlouva|smlouvy]] mezi mužem a ženou, jejíž cílem je vytvořit rodinu. | '''Manželství''' je druh [[smlouva|smlouvy]] mezi mužem a ženou, jejíž cílem je vytvořit rodinu. | ||
| + | |||
| + | Ačkoliv manželství existuje ve všech kulturách na celém světě, jeho formy se liší: | ||
| + | # povinnost '''sňatku''' je z komparativního hlediska výjimečná, v křesťanství byla zavedena až po Tridentu. V [[římské právo|římském právu]] měl sňatek patricijů formu ''confarreatio'' a sňatek plebejů formu ''coemptio''. Velice častý však byl ''usus'', což bylo manželství vzniklé neformálně a tato forma byla pravidlem i ve středověku. | ||
| + | # rozlučitelnost / '''nerozlučitelnost'''; pravidlem je nerozlučitelnost. V islámu je snadná rozluka ze strany muže. [[Katholická církev]] považuje nový sňatek po [[rozvod]]u za polygamii následnou. | ||
| + | # povinnost '''monogamie''' je pravidlem. Výjimkou jsou relativně bohaté společnosti, kde je přípustná polygynie (v islámu až 4 manželky, v klassickém mormonství neomezeně, v křesťanství faktické paralelní svazky, nepřesně konkubinát či svazek s milenkou), pro chudé společnosti je typická polyandrie. | ||
V poslední době je v manželské smlouvě odstraňována povinná náležitost: rozdílnost pohlaví smluvních stran. Hovoří se pak o ''same-sex marriage''. V českém prostředí se dává přednost umělému termínu [[registrované partnerství]]. | V poslední době je v manželské smlouvě odstraňována povinná náležitost: rozdílnost pohlaví smluvních stran. Hovoří se pak o ''same-sex marriage''. V českém prostředí se dává přednost umělému termínu [[registrované partnerství]]. | ||
Verse z 26. 7. 2008, 07:43
Manželství je druh smlouvy mezi mužem a ženou, jejíž cílem je vytvořit rodinu.
Ačkoliv manželství existuje ve všech kulturách na celém světě, jeho formy se liší:
- povinnost sňatku je z komparativního hlediska výjimečná, v křesťanství byla zavedena až po Tridentu. V římském právu měl sňatek patricijů formu confarreatio a sňatek plebejů formu coemptio. Velice častý však byl usus, což bylo manželství vzniklé neformálně a tato forma byla pravidlem i ve středověku.
- rozlučitelnost / nerozlučitelnost; pravidlem je nerozlučitelnost. V islámu je snadná rozluka ze strany muže. Katholická církev považuje nový sňatek po rozvodu za polygamii následnou.
- povinnost monogamie je pravidlem. Výjimkou jsou relativně bohaté společnosti, kde je přípustná polygynie (v islámu až 4 manželky, v klassickém mormonství neomezeně, v křesťanství faktické paralelní svazky, nepřesně konkubinát či svazek s milenkou), pro chudé společnosti je typická polyandrie.
V poslední době je v manželské smlouvě odstraňována povinná náležitost: rozdílnost pohlaví smluvních stran. Hovoří se pak o same-sex marriage. V českém prostředí se dává přednost umělému termínu registrované partnerství.
Manželská smlouva je jedna z mála smluv, která má povinně ústní formu.
